Online archiv

Učí patnáct let. Na prvním i druhém stupni a nově i ve školce. Doma vychovává se ženou šest dětí, a přesto stíhá spoustu aktivit. Na kontě má Global Teacher Prize Czech Republic, na Ostravské univerzitě učí budoucí matikáře, vede soukromé kurzy Matika s Chrobákem, pomáhá mladým kolegům jako mentor. A za tři minuty mi vysvětlil pí. Takže to funguje. Matiku lze milovat, i když jste dítě. To mi teď už nikdo nevymluví. Tomáše Chrobáka do každé školy. Povinně.

Pokud chcete s dětmi mluvit o smyslu vlastenectví a jeho projevech, využijte dvě výrazné příležitosti, které nabízí měsíc květen. Na praktických ukázkách je možné demonstrovat hloubku i mělkost hojně užívaného pojmu.

Školní výlety na základní škole jsou velkým tématem. Většina dětí si je užívá a těší se na každý volný den, kdy takříkajíc vypadnou ze školy. Na několikadenní výlety se těší i rodiče, kteří předají svého potomka a trochu si odfrknou. Učitelé už tak optimističtí nejsou – a mají proč. Za organizací výletu se skrývá spousta záležitostí, které laik nevidí.

Na středních školách nejsou místa. Mluví se o tom v poslední době často. Ano. Ví se to dávno. Řeší se to až nyní. Ale ty děti nespadly z nebe. Silné ročníky jsou tu už od mateřské školy. Tedy dobrých patnáct let na rozlousknutí oříšku. Nestalo se nic.

S knihami o vysoce citlivých lidech jako by se roztrhl pytel. Jen letmým pohledem do knihkupectví jsem jich napočítal více než dvě desítky. A nedávno k nim přibyla další, která se těm ostatním ovšem poněkud vymyká. Designem, nadhledem i osobním zaujetím. Řeč je o autorské knize Lenky Blažejové, jež stojí rozkročena mezi deníkem, komiksem a naučnou publikací.

Zvířata dokážou zlepšit nejen naše psychické zdraví, ale pomáhají odstraňovat i některé fyzické a ryze medicínské problémy. Přítomnost domácích mazlíčků s sebou ovšem nese i různá rizika.

Ačkoli jsme se tématu psychických potíží současných dětí v našem časopise už věnovali, problém je natolik palčivý a alarmující, že se k němu znovu vracíme. Tentokrát s psychiatričkou Alenou Večeřovou Procházkovou, autorkou aktuálně vydané knihy Pomoc dětské duši.

Pořádal jsem nedávno jednu antologii na téma horor v české literatuře. A při té pořadatelské práci na mě vypadla dvě velká zjištění. Jedno obecné, jedno konkrétní.

K lidskému životu patří neodmyslitelně smrt. Jde o jeho přirozenou součást. Je tedy samozřejmé, že s pomíjivostí života se v různých podobách setkávají také děti. V této souvislosti si dospělí kladou spoustu otázek o tom, jak sdělit dítěti bolestnou zprávu, jak mluvit o tématu, s nímž si mnohdy sami neví rady.

Na základě prožitkového učení dítě poznává sebe samo v různých situacích a učí se chápat jednání a chování druhých. Dramatická výchova na prvním stupni základní školy je primárně zaměřena na rozvoj dítěte v oblasti tělesné, emocionální, rozumové a jazykové.

Má vaše dítě silné emoční reakce? Zasekáváte se na úplně běžných situacích, jako je výprava na nákup, nové boty nebo odchod na návštěvu? Vaše ratolest nesnese cedulky na oblečení, flíčky a dírky? V tom případě jde dost možná o vysokou citlivost, jež se objevuje zhruba u každého pátého člověka. Pojďme se podívat, co obnáší a jak se k ní postavit, aby vaše dítě dobře prospívalo a vy jste u toho nepřišli o nervy.

Diskusi o revizi základního a středního vzdělávání provázejí mediálně vděčné, silné a úderné výkřiky typu zrušme výtvarnou a hudební výchovu, zrušíme druhý jazyk a nakonec vás všechny zruší umělá inteligence…