Všichni si pamatujeme studenta večerní školy z Marečku, podejte mi pero!, který musel při zkoušení chodit, aby si byl schopný vybavit naučenou látku. A ukazuje se, že pohyb je důležitý nejen při reprodukování již zapamatovaných informací, ale také pro jejich zdárné ukládání do paměti. Přinejmenším to platí u chlapců. Na University of Eastern Finland prováděla skupina vědců experiment, v němž zkoumala souvislost fyzické aktivity a školních výsledků v psaní a počítání u sto padesáti tří dětí od šesti do osmi let. Fyzická aktivita byla určena měřením srdeční činnosti a pomocí senzoru, který zaznamenával pohyb dětí; schopnosti psaní a počítání se měřily podle výsledků školních testů. Vědci došli k závěru, že u chlapců pozitivně souvisí míra fyzické aktivity a školních výsledků - chlapci s vyšší fyzickou aktivitou dosahovali lepších výsledků ve zkoumaných testech. U dívek se rozdíl neukázal, což může být dáno tím, že chlapci potřebují obecně více pohybu ke zdárnému vývoji kognitivních schopností. K takovému závěru však budeme potřebovat ještě více podobných studií. S podporováním fyzicky aktivního života u dětí ale nic nezkazíme již nyní.