JÁ A NEPOŘÁDEK V MÉM POKOJÍČKU

Dnešní téma bylo trochu ošemetné. Pomocí barevných papírů, které byly rozstříhané na geometrické tvary, měly děti ztvárnit sebe a nepořádek ve svém pokojíčku. Škoda že u toho nebyly maminky! Jistě by nevěřily svým uším. Všechny děti prý mají pokojíčky uklizené… „Ne, nepořádek tam skoro není, skoro nikdy!“… Ani mě nenapadlo, jak je pro děti těžké mluvit o svých „nedokonalostech“. Jako by něco takového, jako je neuklizený pokojíček nebo nepořádek v hračkách, nesmělo ven. Ano, i k tomu někdy slouží výtvarná výchova a umělecké vzdělávání: Přiznat si, že jsme nedokonalí, že ne vždy máme všude pořádek, ať venku, či uvnitř nás. – A tak je prima dopřát dětem prostor, kde se o těchto věcech mluví, kde je možné být nedokonalý a kde je zadáním tato „tajemství“ umělecky ztvárnit.