PEL-MEL

Už nejen na lékaře lákají své voliče tuzemské politické strany. Nečekaným tahákem letošních senátních voleb se stali pracovníci ve školství. Na seznamech kandidátů najdete řadu středoškolských i vysokoškolských pedagogů, ředitelů všech typů škol, případně emeritních profesorů. Za stranu Patrioti ČR kandiduje kupř. „fackující ředitel“ Miroslav Koranda, TOP 09 zas vyslala do volebního boje Jiřího Růžičku, dlouholetého ředitele pražského Gymnázia Jana Keplera. Toho si strana cení natolik, že jej na Praze 6 postavila proti takovým těžkám vahám, jako je filozof Václav Bělohradský, někdejší disident František „Čuňas“ Stárek či baletní mistr Vlastimil Harapes. Otázkou zůstává, zda by pan ředitel v případě svého vítězství stihl současně řídit gymnázium a zasedat v Senátu, anebo by se křesla ve škole vzdal. Vzhledem k tomu, že našemu listu na tuto otázku nestihl odpovědět ani za tři týdny, máme o souběhu funkcí jisté pochyby.

PŘÍKLADY TÁHNOU

Exempla trahunt aneb Příklady táhnou. Jean-Jacques Rousseau, autor zásadního pedagogického spisu Emil aneb O výchově, své vlastní děti odložil do nalezince. Učitel národů Jan Amos Komenský nedokončil svoje univerzitní studia. Levicový politik Jiří Paroubek nedávno napodobil svou někdejší stranickou kolegyni Petru Buzkovou, která coby ministryně spravující veřejné školství dala v případě svého potomka přednost škole soukromé. I manželé Paroubkovi vybrali pro svou dceru privátní vzdělávací ústav, kde platí pětadvacet tisíc měsíčně. „Veřejnou školu bych považoval za ztrátu času,“ nechal se slyšet bývalý bojovník za práva „obyčejných“ lidí.

UČITELKA V NEBI A PEKLE

Klepání na nebeskou bránu. Svatý Petr zakřičí: „Co je?“ „Neříká se, co je, ale kdo je!“ Svatý Petr: „Bože, zase učitelka...“ A ještě lidová tvořivost č. 2. Učitelka spadne omylem do pekla. Schová se tam kdesi do kouta a pozoruje dění. Zde ji najde Lucifer a omlouvá se, že ona patří do nebe, ne do pekla. „To je peklo?“ diví se učitelka, „já myslela, že je to velká přestávka.“