„Kočka ležící na rohožce není příběh. Kočka ležící na rohožce pro psa už příběh je.“ Tradiční rada z kurzů tvůrčího psaní by mohla pomoci při netradiční výuce čtení a koneckonců i mluvení, tedy prostě komunikace.

První z doplňkových materiálů a pomůcek, kterými lze obohatit výuku českého jazyka, je cvičebnice Dity Nastoupilové Čtení podle obrázků. Obsahuje řadu celostran s ilustracemi Markéty Vydrové, k nimž se vážou různé úkoly spojené s tvorbou příběhu.

Promíchané děje

Nejprve mají děti klasicky vyprávět příběh podle za sebou jdoucích obrázků. Poté autorka vynechá buď finální, nebo některý z předcházejících obrázků, a děti mají za úkol příběh samy dokončit, popřípadě rozvinout. Někdy jim také kresby promíchá, aby pak podle uvážení opravily dějovou posloupnost.

Ke každému příběhu připojuje autorka úkoly a otázky k zamyšlení, které dané téma rozvíjejí. Příběhem samým to totiž nekončí, nýbrž začíná. Jednoduché situace ze školního i rodinného života mají žáky ponouknout k vyprávění o sobě i k dalším aktivitám (kreslení, vyrábění, hry). Návodné ilustrace, rozvržené vždy po devíti kartičkách na stránce, lze také vystřihnout a využívat variabilně dle vlastních nápadů. K častějšímu používání doporučuje autorka laminaci vystřižených kartiček.

Cvičebnice Čtení podle obrázků je koncipována jako podpůrný materiál v oblasti komunikační a slohové výchovy v přípravném a prvním ročníku základní školy. Využití v praxi však najde podstatně širší. Až na poslední dva úkoly totiž nevyžaduje od dětí znalost čtení. Posloužit by mohla tudíž i předškolákům ve školce či třeba dětem s dyslexií či autistickou poruchou.

Bylo nebylo

Druhá pomůcka nemá ani doporučení ministerstva školství, ba dokonce ani podobu učebnice, přesto poslouží účelu podobně jako předchozí cvičebnice. Na mysli mám hru Rory‘s Story Cubes (Příběhy z kostek).

Jde o devět klasických šestistěnných kostek, které mají místo teček či číslic obrázky. Před hodem kostkami je tak ve hře celkem 54 obrázků, což činí dohromady - neuvěřitelně - přes deset milionů různých kombinací.

Ke hře netřeba složitých pravidel. Stačí hodit všemi devíti kostkami naráz, říci kouzelnou formulku „Bylo nebylo...“ a vyprávět příběh, který spojí dohromady motivy z obrázků, jež padly na kostkách. Začněte první ilustrací, která upoutá vaši pozornost, a pokračujte dál. Jak píše výrobce: „Není žádná špatná odpověď. Cílem je především rozvíjet představivost. Čím budete hrát hru častěji, tím snazší pro vás bude jednotlivé obrázky propojit. Postupně jistě zvládnete stále složitější a nápaditější příběhy.“

Od pravěku po vesmír

Tuto kostkovou hru lze hrát mnoha způsoby. Je možné si na začátku zvolit název, téma či žánr příběhu a po hodu kostkami vést vyprávění v těchto intencích. Po využití všech devíti kostek můžete hodit kostkami znovu a na příběh navázat. Hru lze hrát také kooperativně a ve vyprávění se střídat třeba po obrázcích. Fantazii můžete posunout i o úroveň výše a v příběhu nepoužívat přímo názvy obrázků, ale jen asociace, které ve vás daná kresba vyvolává. Fantazii se zde meze opravdu nekladou.

Na webu www.storycubes.com najdete ještě další nápady a způsoby využití hry kupř. při výuce cizího jazyka. K mání jsou také různé tematické varianty kostek - pravěk, vesmír, báje, sport, zločin, záchranáři či postavy z dětských animovaných filmů a seriálů. Základní verze hry stojí kolem dvou set korun, vylepšené varianty včetně skladné krabičky na cesty kolem pěti set.

Pro využití ve škole lze hru modifikovat či si vyrobit její vlastní verzi. Žákům můžete připomenout, že vyprávění skrze obrázky je vlastně velmi stará záležitost, ať už máme na mysli obrázkové písmo, alchymistické „mlčící knihy“, či třeba slavnou tapisérii z Bayeux, jež je pokládána za jeden z prvních komiksů na světě.

Jiří Lacman