Indiáni od Bobříka

Jednoho dne dostaly děti z MŠ U Bobříka důležitou zprávu. Indiánský náčelník Bystré oko z kmene sídlícího na šumavském Špičáku požádal děti o pomoc při hledání sedmi ztracených per ze svého náhrdelníku. Od toho dne začaly velképřípravy k přesídlení bledých tváří z Prahy na Špičák. Zde se z dětí měli stát indiáni místního kmene.Maminky vyrobily a ozdobily krásné obleky a paní učitelky hledaly v encyklopediích vše zajímavé o způsobu života indiánů. Zároveň vymýšlely, jak by tyto poznatky dětem co nejlépe přiblížily, aby si je všichni společně pěkněprožili. A tak hledání sedmi ztracených per vlastně obsahovalo sedm úkolů, kterými děti plnily nejrůznější cíle ze všech oblastí rámcového programu:•Pero poznání - oranžové: seznámení s okolím, stavby z přírodnin, mohyla pro náčelníka•Pero moudrosti - bílé: přijímání indiánského jména, znalost indiánských znaků, hledání turistických značek•Pero přátelství - červené: pomoc"raněnému", chůze se zavázanýma očima podle lana, koupání v bazénu•Pero pozorování - modré: výlet k Čertovu jezeru,"lovení zvěře"- nalézt obrázek, pojmenovat, nakreslit•Pero radosti - zelené: znalost květin a stromů, stavba ohnišť z přírodnin,"Na medvěda"- zachraň se na stromě, opékání indiánských topinek•Pero zdatnosti - žluté: indiánské sportovní hry, malování na kamínky, výroba totemu, kaplička - historie Špičáku•Pero bystrosti - hnědé: hledání pokladu, indiánské tance u ohněNeviditelný, ale všudypřítomný náčelník Bystré oko provázel děti na všech cestách přírodou. Vždy ráno od něj děti nalezly dopis s úkoly a nápady na zajímavé činnosti. Za splnění přibylo na náčelníkově náhrdelníku nové pírko aděti objevily na svém talismanu barevný korálek. To, co děti společně prožívaly, si zakreslovaly do deníčků. Pro slavnostní chvíle si děti oblékaly indiánské oblečky a scházely se před teepee postaveným na louce. Toto místobylo posvátné. Zde děti přijaly své jméno, tančily indiánské tance za zvuků bubnu a stavěly z kamínků mohylu pro náčelníka. Večerní setkání patřila k nejkrásnějším. Četli jsme si indiánské pohádky, zpívali s kytarou, vyprávělisi zážitky z uplynulého dne a na dobrou noc si zazpívali indiánskou ukolébavku. Na noc si děti odnášely do pokojů lapač snů a věřily, že s ranním rozbřeskem zlé sny zmizí a nastane nový den plný překvapení. Děti poznaly mnohokrásných míst v šumavské přírodě. Slovník dětí byl obohacen o nové výrazy ze života indiánů. Oblíbenými slovy bylo například slunce-žhavá koule, nezmokli jsme-suchá noha, vesnice-osada, úplněk-putující měsíc, večer-západslunce, ráno-východ slunce, ranní rozbřesk, kmenová rada, dýmka míru-kalumet. Celý týden děti pozorně sledovaly počasí a věděly podle pohádky, že kolem obchází medvěd s pytlem, ve kterém má schované pěkné počasí. Když po deštivysvitlo sluníčko, měly děti radost, že medvěd otevřel pytel a trošku pěkného počasí nám poslal. Děti se učily vzájemně se respektovat, pomáhat si a být kamarády. Po nalezení všech sedmi per, byly děti přijaty do kmene naŠpičáku. Slavnost probíhala pozdě večer u teepee za světel svíček a hvězd. Děti si domů odvážely talismany, keramické medaile s indiánskými znaky, malované kamínky, totem přátelství a deníky plné příběhů. Pro nás dospělé bylodměnou pocit, že domů odjíždíme se spokojenými dětmi, které získaly bližší vztah k přírodě a našly nové kamarády.Děti se učily respektovat se a pomáhat si navzájem.