Únor již od dob našich prababiček patří masopustu. Veselé oslavy konce zimy se líbí i dětem. Karneval naší MŠ se stal událostí, která oslovila nejen malé děti, ale i rodiče a prarodiče, kteří přišli přihlížet reji masek v tělocvičně ZŠ Helsinská. Úvodní průvod masek zahajovaly malé berušky, příbuzné paní učitelky, následovaly skupiny princezen, okřídlených víl, vodníků, kuchařů, rytířů. Ojedinělou a nejoriginálnější maskou se stal potápěč, který nesl na zádech kyslíkovou bombu vyrobenou z plastových lahví a jeho chůzi po suché zemi doprovázelo pleskání opravdových ploutví. Princezna Lenička oblečená v bílém rouchu si asi spletla barvy. Kdyby totiž měla černý závoj, všichni by hned poznali, že je opravdu „šíleně smutná princezna“. Prostě nezvyklý ruch a prostředí způsobily, že Lenička zděšená z veselého povyku neustále plakala a hledala spřízněnou duši. Zatím co malá batolata, která ještě maminky vozí v kočárku, radostně pobíhala v prostoru v podobě miniprincezen a minibatmanů, ty větší děti se s nadšením zapojily do připravených soutěží. Závěrečná koblihová hostina byla zaslouženou odměnou pro pohádkové bytosti, které unaveny z tanečního reje pomalu odcházely domů. V ruce si nesly omalovánky, papírové masky, obtisky a vystřihovánky z pohádkového obchodu. Naši prarodiče vždycky říkávali: „Nejdříve práce a potom zábava.“ Vlastně to tak bylo i dnes. Oceňujeme rodiče za jejich snahu vyrobit dětem masky na karneval, děkujeme za spolupráci ZŠ Helsinská při organizaci soutěží. A co ještě? Snad jen doufat, že z našich dětí budou jednou také báječní rodiče.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.