Přiznám se, že loni v prosinci jsem už nechtěla zažít pořád stále stejný scénář vánočních nadílek. Děti odejdou na svačinu a školnice zatím nanosí hračky pod stromeček, rozsvítí svíčky a když jsou již děti přede dveřmi, pustíkoledu nebo zacinká zvonečkem. Děti jsou překvapeny, učitelky se snaží o výraz čehosi mimořádně svátečního...Protože nyní pracuji jako vedoucí učitelka, snažím se přijít s nějakou změnou. Ve třídě jsou děti povahově odlišné a také značně odlišné jsou i představy o lidských hodnotách, které předávají rodiče svým dětem. Snažím sepo celý rok vést děti tak, aby se kolektiv od září dobře stmelil dohromady, aby si děti zvláště po konfliktech vše v klidu vysvětlily, omluvily se jeden druhému, snažily se být tolerantní, pochopit jednání toho druhého. Naprvní místo kladu pohodu, pěkné chvíle a vzpomínky.V čase předvánočním jsme četli z knihy Čtvero ročních období (Beranová, Rychetská, Dolejší) příběh"Šťastný nový rok". Krásně se zde také hovořilo o hodnotách v životě lidí:"Maminko, byl starý rok šťastný?""Byl Aničko.""Jak se pozná, že byl šťastný?""Byl šťastný, protože nás nepostihla žádná nemoc, nepotkalo nás nic zlého, měli jsme se rádi.""Ato je štěstí, maminko?""Ano, to je štěstí."Když jsme dočetli příběh, stačila jsem ještě zaznamenat stín posmutnění na tváři chlapce, jehož rodiče se právě rozcházeli.Přemýšlela jsem, že i já udělám s dětmi malý test, nakolik se nám daří při výchovné práci dětem předat představu o hodnotách v životě člověka. A tak jsem se jen tak letmo před Vánocemi dětem zmínila, že máme na půdě MŠstaré hračky, které nejsou rozbité a je jim smutno, že si s nimi už nikdo nehraje a leží tam osamocené a zaprášené. Pak mi hlavou bleskl nápad. Tajně jsem hračky přinesla z půdy, omyla je a otřela desinfekčním prostředkem.A už tu byla nadílka. Za sváteční atmosféry přicházíme ke stromečku, ale co to? Pod stromečkem byly hračky, neznámé, zachovalé, ale ne nové. Děti rozhodně byly překvapené, ale jenom chvíli, protože jsem jim řekla, že letosbylo Ježíškovi těch hraček na půdě líto, tak je omyl a dal je pod stromeček dětem. Překvapení dětí rychle pominulo a děti si chtěly hračky půjčit a hrát si s nimi. Byl to opravdu krásný pocit, že děti hračky nezavrhly, že taceloroční snaha pedagoga není přece jen marná! V tuhle chvíli jsem dětem řekla, že Ježíšek byl moc šťastný, že děti tyto opuštěné hračky z půdy přijaly, a jako poděkování jim přinesl plnou krabici dárků nových, které si dětipřály.A to už každé dítě nedočkavě předneslo svou vánoční báseň, vybralo si z krabice vánočně zabalený dárek, rozbalilo ho a ukázalo všem dětem. V tu chvíli se už všechny děti těšily, jak si budou hrát. Zájmu se však těšily dálnejen hračky nové, ale od Vánoc si děti vybírají i opuštěné hračky z půdy.

Placená zóna

Věra JaríčkováMŠ