Pohádka o Ester

Naše Ester. Tak o ní mluví fanoušci, kteří mají možná dojem, že dvě zlaté medaile ze zimní olympiády a úspěchy ve Světovém poháru jsou kolektivním celonárodním dílem. A nejsou sami, na stoupající vlně popularity Ester Ledecké se chce povozit kdekdo. Včetně politiků.


Leckterým z nich by se jistě hodilo, kdyby si většina lidí začala myslet, že skvělou sportovkyni odchoval pečovatelský stát. Jenže to by byl hluboký omyl. Dvojnásobná olympijská vítězka se vypracovala jaksi mimo systém státních dotací, grantů, příspěvků. A je dobře, že na to mnozí lidé veřejně upozorňují, aby náhodou nedošlo k nedorozumění. Dívka, která je postrachem soupeřek ve snowboardingu stejně jako v alpském lyžování, se dostala na vrcholnou úroveň nejen díky talentu a úsilí, ale i zásluhou rodinného prostředí. Jak známo, její otec Janek Ledecký, známý jako zpěvák a skladatel, neváhal investovat do sportovního rozvoje své dcery nemalé finanční prostředky. Významnou součásti zázemí je i děda Jan Klapáč, jehož si pamětníci vybaví v souvislosti s úspěchy československého hokeje v šedesátých a na začátku sedmdesátých let. Spravedlivě vyjádřeno: jen a jen rodina způsobila, že se z pohybově nadaného dítěte stala hvězda světového formátu. 


 






Placená zóna

Jiří Karban