Existuje v dnešní škole protekce?

Nu, je to slovo do pranice. Diskutovat se dá o situaci v našich školách z mnoha různých úhlů pohledu. Sama jsem nedávno o problému protekce ve školství – a nejen tam – vedla poměrně výbušnou debatu. Oponenti tvrdili, že dnes je vše transparentně průhledné a každé dítě se dostane na školu čistě jenom na základě svých schopností, dovedností a vědomostí. Však proto máme přece státní přijímačky, státní maturity, státní inspekci a bůh ví co ještě státního. V marném souboji s takřka hmatatelnou naivitou mého protivníka mě napadlo vypomoci si historickou paralelou. „Dějiny se přece opakují,“ pokusila jsem se přenést podstatu sporu mimo současné politické spektrum a tak trochu na filozofickou půdu. 

Bohužel, odsoudili mě jako starou strukturu, která nevěří ve změny a zacykleně tvrdí, že protekce stále existuje, byť se třeba nazývá jinak a její podstata není ideologická, ale hlavně finanční. Ba možná že bují ve větší míře než kdysi dávno. Vysvětlit jim jejich omyl nebylo vzhledem k jejich zanícení, podmíněném mladistvým nadšením, vůbec reálné.