V naší škole straší

Na naší škole se měl konat zápis do prvních tříd. Ředitel Kodejšek se vrátil ze školení ohledně organizace zápisu pobledlý a s třasem v kolenou. Při rauchpauze mu totiž ředitelští matadoři sdělili, že největší potížisti jsou rodiče odmítnutých prvňáčků. Nepřijetí svého potomka považují za těžkou urážku na cti, ne-li přímo za hrdelní zločin. Rozlíceni svým hněvem jsou pak jako mstitelé prorokova vousu schopni na školu poslat inspekci, OSPOD, policii a v ideálním případě i jednotku rychlého nasazení. Nejlepší je tedy přijmout každého a nemít žádný převis žáků.

Kodejšek zašel vrávoravým krokem za hospodářkou Mervínkovou, zda netuší, jaký je předběžný zájem rodičů o zápis do prvních tříd. „Velký, pane řediteli, velký,“ usmála se blahosklonně hospodářka, „každý den mi volá tak pět až osm rodičů a už teď jsme nejmíň dvacet dětí nad limitem. Jsme holt vyhlášená škola, navíc hned u autobusu.“ Kodejškovi se protočily panenky. Odkráčel do ředitelny nalít si kalíšek whisky Teacher's, kterou mu přinesl cirkusák Šimek, když potřeboval vyreklamovat dcerku z výuky, poněvadž se musela starat o čerstvě narozenou lamu. Posilněný Kodejšek zapnul tlačítko školního rozhlasu a svolal mimořádnou poradu. 

Na mimořádce se sešlo tvrdé jádro učitelského sboru. Kodejšek svým věrným nastínil situaci. „Za každou cenu musíme zabránit převisu žáků!“ vykřikl nakonec a dodal: „Očekávám vaše návrhy, jak zájemcům naši školu znechutit.“ Chvilku bylo ticho. Pak se přihlásil dějepisář Benelka s nápadem rozházet při zápise po chodbách prázdné lahve od alkoholu, přičemž se nabídl, že jich nejméně třináct ihned přinese ze svého kabinetu. Fyzikářka Hudečková doporučila zavést do kliky u vstupních dveří elektrický proud, jakmile počet návštěvníků přesáhne požadovaný limit. Přírodopisář Rujbr byl ochoten vypustit mezi dav svůj vyhlášený chov scinků.

Dojatý Kodejšek poděkoval kolegům za velkorysé nabídky, ale zároveň upozornil, aby se drželi při zemi. Družinářka Hudečková tedy navrhla, aby na nástěnku Naši slavní absolventi namísto kardiochirurga Bárty a prorektora Denemarka umístili třikrát soudně trestaného recidivistu Kotáska, který na zdejší škole absolvoval tři třídy a nyní je v celostátním pátrání. Angličtinářka Nedbalová opáčila, že by úplně stačilo, kdyby si ke vstupním dveřím sedli současní deváťáci, co už jsou přijati na střední školy, a normálně se bavili. Tento návrh byl však pro svou brutalitu okamžitě jednohlasně zamítnut.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Ervín Bedrníček