TAK TROCHU JINÝ KROUŽEK

Kroužek Malý průzkumník přírody letos začíná svoji šestou sezonu. Za vznikem pražské skupiny, určené mladším školním dětem, stála myšlenka vytvořit protiváhu proti celodennímu sezení v lavicích. Nabídnout dětem místo frontálního učení zážitky a malá dobrodružství, která rozčeří nudnou hladinu pracovního týdne.

Zajímavé je, že ke splnění tohoto ambiciózního plánu nebylo potřeba skoro nic. Stačilo vyrazit s dětmi do blízkého okolí školy a prozkoumat, jestli příroda není náhodou blíž, než se původně zdálo. Správnost předpokladu, že se i v centru města vždycky najde něco, co stojí za prozkoumání, se během existence kroužku mnohokrát potvrdila. Průzkumníci se zaměřují nejen na lesy a louky, ale nepohrdnou ani školními zahradami nebo městskými parky. 

Také svou náplní se kroužek trefil do potřeb dětí. Vyrážet společně s osmičlennou skupinkou vrstevníků týden co týden za každého počasí za zážitky ven, je něco, co se vám ve škole obvykle nestane. Ani dospělí, kteří kroužek lektorují, nepatří zrovna k pedagogickému průměru. Protože se většina z nich věnuje dětem jen jedno odpoledne v týdnu, netrpí únavou, jsou cele přítomní, připravení naslouchat a objevovat. Díky těmto benefitům se původně skromný projekt, který začínal na dvou pražských školách, během pár let rozvinul do úctyhodných rozměrů. V současnosti se díky němu každý týden dostane po vyučování ven do přírody více než tři sta školáků z Prahy a okolí.


Než vyběhnou ven 

Zařídit, aby kroužek fungoval, je při jeho současném rozsahu logistický rébus. Na tom, aby Malého průzkumníka přírody dostaly školy „na klíč“, pracuje Radek Lüftner ze spolku Ekodomov. Největší část týmu se rekrutuje z řad studentů Přírodovědecké fakulty UK a České zemědělské univerzity. Na podbabské zahradě v Ekodomově proto dvakrát ročně probíhá školení pro budoucí lektory, které trvá tři dny, devět hodin denně. 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Hana Doležalová