Od Viewegha k Vergiliovi

Se svou pedagogickou zkušeností už mám jistou soudnost a vím, že originalita a inovace za každou cenu není vždycky nejlepší řešení. Už jste někdy zkoušeli dětem vyprávět pohádku pozpátku? Užily si to? No tak. Když chcete vysvětlit příčiny druhé světové války, stejně musíte minimálně do roku 1871, a co se týče holokaustu, tak ještě o pár set let dál, jinak je to k nepochopení. Jinak bych za radikální – a pozitivní – změnu považovala zvýšení hodinové dotace nejen dějepisu, ale i dalších společenských věd na úroveň běžnou na západ od našich hranic.

Veronika Válková, Gymnázium Na Pražačce, Praha 

K dotazu by se měli vyjádřit spíše učitelé druhého stupně. Za mě prvostupňáka: snažíme se děti přivést k lásce ke knížkám a četbě. Proto využíváme současné spisovatele, o nichž si i povídáme. Vše starší, počínaje např. Jaroslavem Foglarem, je pro tuto věkovou kategorii nezáživné, případně musíme volit zajímavé formy prezentace – u Kytice filmové zpracování, u starých pověstí kreslené sekvence na YouTube apod. 

Zdeněk Dolanský, ZŠ Praha-Koloděje

Myslím, že učit dějepis na základní škole od současnosti do minulosti není šťastný nápad. Děti musejí být vyzrálejší, aby pochopily světové války, holokaust a spletitost nedávné historie. V literární výchově se tomu nebráním. Čítanky by ale musely být výborně zpracované, aby odpovídaly dětskému chápání v jednotlivých ročnících.

Naďa Horáková, ZŠ Dubňany