Měsíc, kdy se učitelé stali lidmi

Minulý měsíc zažili pražští pedagogové šok. Na výplatních páskách se jim v kolonce odměn objevily částky, které byly na poměry ve státním školství nevídané.

Kantor, uvyklý na konci roku na pár tisícovek, neřkuli stovek navíc, dostal najednou odměnu šedesát tisíc, někde dokonce sto dvacet. A u zástupce ředitele se mohla na výplatní pásce objevit i cifra dvě stě tisíc korun. 

První reakcí učitelstva bylo, že jde o omyl. Do ředitelen proudilo procesí kantorů s tím, že se účetní nejspíš spletla o nulu. Nebo o dvě. Když se ukázalo, že nikoli, nebyla prý mnohde nouze o slzy. Na to tady opravdu nejsme zvyklí…

A přitom, když si vezmete třeba toho zástupce ředitele. Má-li běžná škola pět set žáků, připočtěte k tomu ještě logicky tisíc rodičů plus čtyřicet učitelů a deset nepedagogických pracovníků. To dělá bratru 1550 lidí, s nimiž má zástupce bezprostředně co do činění. A to už je přece manažerský úkol jako hrom! V soukromé sféře by se výše jeho mimořádných odměn rovnala výši běžného platu.


Co se stalo? 

Oslovili jsme Víta Šimrala, pražského radního za Piráty, který má na starosti mj. školství. Odpověděl nám toto: „Zastupitelstvo hlavního města v květnu 2019 schválilo jednu miliardu korun z rozpočtu hlavního města na odměny pracovníkům pražských škol, a to takto rozdělené: 400 milionů pro pracovníky škol zřizovaných hlavním městem (SŠ, ZUŠ, speciální školy), 500 milionů pro školy zřizované městskými částmi (ZŠ a MŠ) a 100 milionů na pracovníky školních jídelen. Třetina těchto financí do škol putovala v létě, dvě třetiny v listopadu, aby se promítly do prosincových výplat.“ 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Jan Nejedlý