Dva jazyky v jedné hodině

Pojďme si v krátkosti vysvětlit, v čem metoda CLIL spočívá. Od bilingvní výuky se liší tím, že má dva výukové cíle – vedle cíle obsahového i ten jazykový. Zjednodušeně řečeno, používá-li učitel metodu CLIL v hodině zeměpisu, může být jedním jeho cílem naučit žáky práci s mapou světa (obsahový cíl) a druhým (jazykovým) cílem může být například současné procvičení stupňování přídavných jmen a jednoduchých otázek typu: „Jak se jmenuje nejvyšší hora světa? Která řeka je nejdelší řeka Evropy? Je Mont Blanc vyšší než Kilimandžáro?“ 

Nepopiratelnou výhodou této výuky je přirozené využití jazyka v reálných situacích, které nás neustále obklopují – nakupování v obchodě (v matematice), návštěva u lékaře (v prvouce, v biologii) atd. Výukový přístup CLIL je spojen s prosazováním komunikativních metod ve výuce, podporuje mezipředmětové vztahy, kritické myšlení a nové formy práce. Při správném využití metody CLIL začnou žáci cizí jazyk postupně vnímat jako prostředek komunikace a zbaví se ostychu vyjadřovat se v cizím jazyce.

Má cesta s CLIL

A nyní mi dovolte několik vlastních postřehů, které jsem získala jako učitelka v první třídě, kde využívám při výuce metodu CLIL. Když jsem na začátku školního roku předstoupila před své prvňáčky, v hlavě se mi honilo tolik otázek. Budu umět CLIL učit? Bude to děti bavit? Nebude to na úkor češtiny? Jak to udělám, když děti anglicky ještě neumějí? Jak stihnu osnovy, a do toho angličtinu? Kde najdu materiály? Inspiraci? Kdo a co mi na naší cestě pomůže? 

Na poslední otázku už odpověď mám: Pomůže mi právě samotná metoda CLIL. Vnímám ji jako jednoho z parťáků.   

Cíle

Smysluplná cesta přece musí mít stanovený cíl. Když vytvářím přípravy, ptám se sama sebe, kolik češtiny můžu mít v hodině? Kolik angličtiny lze zařadit do hodiny prvouky? Není to nikde stanoveno, a dokonce vám každý, kdo pomocí metody CLIL učí, řekne něco jiného. Také zahraniční zdroje se v podílu mateřského jazyka při výuce CLIL liší. Proto si vždy kladu otázku: V jakém jazyce jsou výstupy předmětu? V češtině. Žáci to musí umět česky. 

Občas slýchávám, že angličtina vyhání češtinu z vyučování. Není tomu tak. Pomáhá jí, podporuje ji, dává dětem možnost bezpečného a přirozeného pohybu v cizím jazyce. Ony přece klidně mohou své myšlenky vyjádřit česky. Navíc se díky aktivitám využívaným v rámci CLIL učí kriticky myslet, číst s porozuměním, pracovat s textem, učí se i vzájemné spolupráci. 

Přípravy na cestu

Pokud se také rozhodnete vydat se na cestu zvanou CLIL, prostudujte si mapu, přečtěte si příručky pro cestovatele, poznejte svého budoucího parťáka z různých úhlů pohledu. Ideálním místem, kde načerpat veškeré informace, je kurz vedený zkušeným lektorem. Za velmi přínosnou považuji možnost zažít si v rámci kurzu aktivity v roli žáka. Nevěříte si s angličtinou? Poslouchejte podcasty, čtěte v angličtině snadnější knížky, setkávejte se s tímto jazykem každý den. 

Průvodce

Tištěných průvodců není mnoho, doporučuji ty živé, které mám nejblíže – učitele. Ptám se a sdílím. Nejsem na to sama. S průvodcem cesta probíhá snadněji. Průvodcem vám může být zkušenější pedagog, ale i ten, který je na začátku cesty jako vy. Velmi mi pomáhají vzájemné návštěvy v hodinách doplněné o společný rozhovor a sdílení nápadů. Kdo jde s metodou CLIL, neměl by jít sám. 

Aktivní žáci

Parťák CLIL vyžaduje aktivitu dětí. Zařazuji takové činnosti, kde převažuje jejich aktivita nad tou mou. Nejprve se žáci vyjadřují hlavně česky, ale cílevědomě je vedu k používání angličtiny. Zprvu jde o jednoslovné výrazy (např. odpověď na otázku „How are you?“), později už krátké věty. Děti zjišťují, že čeština a angličtina mohou být v symbióze. 

Propojování témat

CLIL si přímo říká o propojování témat, předmětů, hodin, ročníků, učitelů. V tom je velká síla této metody. Téma, které nás provází, nás také obklopuje ve třídě – flashcards, výtvarné práce dětí, skládaná slova s obrázky, texty, s nimiž pracujeme, a mnoho dalšího. 

Příklad hodiny

Jako příklad jsem vybrala lednovou hodinu předmětu člověk a jeho svět. Stanovila jsem si tyto cíle: Žák by měl umět vyjmenovat roční období a porovnat viditelné proměny v jednotlivých obdobích. A pro angličtinu: Pojmenovat dvě roční období winter a summer, umět říci, zda je hot nebo cold, a rozpoznat psanou formu obou slov. 

Na začátku hodiny se přivítáme s plyšovou liškou, která signalizuje hodinu obsahující angličtinu. Liška se ptá „Is it hot here?“, dávám důraz na slovo hot a zároveň vyjadřuji tělem a gesty horko, děti tedy chápou, že se ptám právě na toto. Odpovídáme společně, já celou větou: „Yes, it is.“ Děti nijak neopravuji. Poté otevřu okno a říkám: „It’s cold.“ V tuto chvíli děti vědí, co obě slova znamenají. Věty několikrát zopakuji.

Na tabuli visí dva obrázky – slunce s nápisem hot a sněhové vločky s nápisem cold. Po třídě je nalepeno mnoho kartiček s oběma slovy. V následné aktivitě děti hledají ta slova, která říkám. Slovo slyší a zároveň vidí napsané. Poté se děti rozdělí do trojic a vyberou si, zda chtějí pracovat na tématu zima, nebo léto. Toto probíhá v českém jazyce. Skupiny si na čtvrtku A3 napíšou summer nebo winter. Nakreslí, cokoliv je k danému období napadne. Tuto činnost děti již znají. 

Když jsou skupiny hotové, postupně představí svá roční období. Ptám se „What do you see?“ a děti odpovídají v angličtině. Když vyčerpáme slovní zásobu, přejdou děti k češtině a já slova po nich opakuji anglicky. Opět se vracím ke slovům hot a cold, např.: „It is hot, they are swimming.“ Na tabuli můžeme společně ještě zapsat znaky léta a zimy. Zopakujeme si česky, jaká roční období známe a jak jdou za sebou. 

Konec hodiny opět patří angličtině. Podle instrukcí děti vybarvují omalovánku na téma léto a zima. Nejprve dávám instrukce já („The tree is green.“) a poté děti mohou pracovat ve dvojicích. Na omalovánkách mají cíleně obrázky, které umíme pojmenovat. Pokud vyčerpají známá slova, poradí si jinak nebo si obrázek dokončí podle svého. 

Při vyučování využívám toho, co nás obklopuje, tedy reálné předměty a situace, flashcards (karty s obrázky), práci ve skupině, společné sdílení. Děti musí mít pocit bezpečí, striktně nezakazuji češtinu, naopak ji děti mohou kdykoliv použít, pokud to tak potřebují. 

Cestovatelský deník

Mým cestovatelským deníkem je šanon, který se každým týdnem rozšiřuje o nové pracovní listy. Průběžně si hodnotím jednotlivé úseky cesty a připomínám si, že cesta má cíl. CLIL je metoda, která mi pomáhá dojít k cíli, není cílem samotným.

Dalším příjemným bonusem je fakt, že CLIL pomáhá rozvíjet také mé jazykové schopnosti.

Každý den na cestě je výzvou a novou zkušeností. Pamatuji na to, že na cestě nejsem sama, vedu své prvňáčky a mám kolem sebe skvělé průvodce, bez nichž bych se možná už dávno ztratila. 

Najděte odvahu a vydejte se také na tuto cestu, stojí to za to!