Online archiv

Všimli jste si, jak jsou názvy českých měsíců výstižné? V listopadu jsem rodičům nabídla návštěvu dopoledního vyučování. Dělali totéž co děti: ptali se, vymýšleli, lepili, odpovídali na otázky k textu.

SLOUPEK Veroniky Válkové

Když jsem přemýšlela o tom, kde bych chtěla strávit svůj Comenius asistentský pobyt, Finsko byla celkem jasná volba. Vynikající výsledky v PISA testech a vůbec pověst geniálního školského systému celkem rychle zapudily mé představy o místech, kde člověk hned tak nezapadá sněhem a kde je i v zimě světlo déle než čtyři hodiny.

Proč jsou slabikáře plné mletého masa a proč jsou čtenářské dovednosti dětí tak mizerné?Původ můžeme hledat už na prvních stránkách některých slabikářů, které hýbou světem našich dětí, budoucích lékařů, diplomatů, architektů, učitelů… Jaké téma by vlastně měl slabikář otevírat? Má to být téma školy? Rodiny? Kamarádství? Je důležitý příběh? Nebo je to jedno?

Přijímací zkoušky jsou mimořádnou událostí v životě dítěte. Pro žáky je to zpravidla první důležitá životní křižovatka. Přijetí či nepřijetí výrazně ovlivňuje další život mladého člověka, a to nejen po stránce vzdělávací a budoucí profesní kariéry. Přijetí na gymnázium rozhoduje o společenství, ve kterém se bude formovat osobnost člověka. Z řad spolužáků si studenti vybírají své kamarády, často první lásky a ne ojediněle i budoucího životního partnera.

Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově je církevní osmileté gymnázium pro děti všech rodičů, kterým záleží na kvalitním vzdělání a křesťanské výchově jejich dětí. Příležitosti k seberozvoji studentům škola nabízí po celou dobu studia. Dnes se zaměříme na začínající studenty.

Čekají vaše dítě přijímačky na střední školu? V této příloze každý měsíc najdete články odborníků i testy, které si vaše děti mohou ihned vyzkoušet.

Myslíte si, že najít dobrého životního partnera je důležitější pro žáky, nebo pro jejich učitele? Kdo z nich ocení tuto životní hodnotu více? A je navíc rozdíl mezi chlapci a dospělými muži a mezi názorem dívek a dospělých žen? Překvapí vás zjištění, že najít si dobrého životního partnera je téma, nad kterým vážně uvažují již děti ve věku jedenácti let, a dokonce chlapci a dívky stejně? Označí skupina pedagogů či žáků za důležitější hodně cestovat a poznávat cizí země? Na tyto a další otázky jsme se snažili nalézt odpovědi v rámci našeho výzkumu.

V lednu 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), poradního orgánu premiéra sestávajícího z deseti vybraných ekonomů, kteří pro vládu připravují protikrizová opatření. Je hlavním makroekonomickým stratégem ČSOB. Přednáší filozofii, ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality na FSV UK a na dalších českých i mezinárodních univerzitách. Pro rozhlas a televizi komentuje dění u nás a ve světě, pro tisk pravidelně píše články a analýzy. Po Praze jezdí na bicyklu. Jeho žena Markéta je socioložkou České akademie věd, mají syna Kryštofa.

V médiích se objevily zprávy o návrzích na zavedení povinné třetí hodiny tělocviku do škol. Tato myšlenka je zejména spojená se snahou zlepšit zdraví dětí, zajistit pro ně dostatek pohybu. Dalším souvisejícím nápadem je propojení činnosti mimoškolních sportovních klubů a tělesné výchovy ve školách. Cílem návrhu je tedy i podpora zájmu dětí o konkrétní sporty, se kterými se setkají „povinně“ v rámci školy a poté inspirováni z takových hodin tělesné výchovy se jim budou věnovat i dobrovolně mimo školu.

S MAKOVICÍ O MAKOVICI

Do 11. listopadu 2012 můžete ve Veletržním paláci v Praze navštívit výstavu ojedinělého formátu 3D DYS - Dar dyslexie. Devět umělců, absolventů Akademie výtvarných umění (Štěpán Beránek, Ivan Komárek, Markéta Korečková, Alena Kupčíková, Luděk Míšek, Christl Mudraková, Kateřina Novotná, Jan Pospíšil, Kryštof Rybák) se při příležitosti výstavy přihlásilo ke svému handicapu a upozorňují veřejnost na to, že i v indispozici je možno objevit dar. Výzkumy, které probíhaly na uměleckých školách, ukázaly, že 80 % studentů těchto vysokých škol je dys.