Online archiv

Novinář Michal Petrov (1965) je autorem televizního magazínu Retro i stejnojmenné dvojdílné publikace, která nás vrací do časů reálného socialismu. Pojďme si spolu s ním připomenout tehdejší školství.

* Existuje nějaká rychlá první pomoc, když mi ředitel o přestávce oznámí, že následující hodinu přijde na hospitaci - a to obvykle do té nejhorší třídy?

Vzpomínám si, jak mi účetní z nejmenované pedagogické fakulty vyprávěla o tamějších docentech a kandidátech věd, kteří neuměli vyplnit ani obyčejný cesťák, natož daňové přiznání. Jak příznačné a jak smutné, zvláště v případě pedagogů.

Na bolest břicha si děti stěžují poměrně často, a to nejen doma, ale i ve škole. Podle zdravotnických odhadů trpí občasnými bolestmi břicha 10-24 % žáků základních a středních škol, častěji dívky.

Nejprve musíme zjistit, jak či do jaké míry ovlivňují zraková, sluchová nebo fyzická postižení (ZSFP; angl. VHPIs) daného jedince. Až poté se můžeme ptát, jak nejlépe uspokojit jeho potřeby.

InoEduFest neboli Festival inovativních škol mě i tentokrát na čas odnesl na obláček, odkud jsem pak ještě několik dní nahlížela na vzdělávání úplně jinak, než jsem zvyklá já, asi úplně jinak, než uvažuje většinová konzervativní společnost, a i dál, než uvažuje průměrný pokrokový pedagog.

JAK PANTOFLE POMÁHAJÍ ŽÁKŮM TESTOVAT HRANICE MOŽNÉHO Všimli jste si někdy, pokud jste pedagogové, kolik emocí a vášnivých diskusních příspěvků ve sborovně vyvolají témata jako rozdělování šatních skříněk či povinné přezouvání?

Všechno má svůj vývoj - i žákovské referáty ve škole. Kdysi je děti po samostudiu přednášely zpaměti, poté je četly z poznámek, kterých docílily četbou encyklopedií, následně nosily referáty opsané z internetu, ještě později prostě jen vytištěné z internetu a nedávno se jeden můj žák postavil před tabuli s tím, že přečte příslušnou pasáž z Wikipedie rovnou z displeje svého mobilu, aby šetřil papír. O zamyšlení, zda má v dnešní digitální době ještě vůbec smysl dětem zadávat referáty, jsme požádali středoškolskou profesorku Jitku Neradovou i několik učitelů ze škol základních.

Literární a filmový kritik Pavel Mandys inicioval mimo jiné vznik publikace 2x 101 knih pro děti a mládež. Jde o užitečnou příručku, kterou ocení učitelé, knihovníci i rodiče. Sumarizuje totiž nejlepší a nejvlivnější dětské knihy od Andersenových pohádek po dnešní fenomény typu Stmívání, Koralina či Deník malého poseroutky. Tématem našeho rozhovoru se stala kardinální otázka, jak se vyznat v současné džungli knižní nadprodukce.