VHODNÉ JE COKOLI, CO PŘITÁHNE DĚTI KE ČTENÍ

Literární a filmový kritik Pavel Mandys inicioval mimo jiné vznik publikace 2x 101 knih pro děti a mládež. Jde o užitečnou příručku, kterou ocení učitelé, knihovníci i rodiče. Sumarizuje totiž nejlepší a nejvlivnější dětské knihy od Andersenových pohádek po dnešní fenomény typu Stmívání, Koralina či Deník malého poseroutky. Tématem našeho rozhovoru se stala kardinální otázka, jak se vyznat v současné džungli knižní nadprodukce.

* Platí ještě dnes maxima Libuše Moníkové „Kdo nečte, nezná svět“?

Moníková měla na mysli čtení knih, což platí samozřejmě stále, ale už ne v takové míře. Svět lze poznat i ze čtení na internetu. Rozhodně ale platí, že z literatury ten svět poznáme podstatně blíže, niterněji, v souvislostech a s emocemi.

* Které knihy vás v dětství nejvíce ovlivnily a co způsobilo, že se literaturou zabýváte pracovně i v dospělosti?

Knihy jsem hltal odmalička a nejvíc asi v klukovském věku, takže těmi formativními byly knihy Karla Maye. A za to, že se literaturou zabývám profesionálně, vděčím nepochybně svobodným raným devadesátým letům, kdy vznikalo mnoho nových deníků a časopisů, v nichž bylo také místo pro mladého literárního redaktora.

* Jak byste reagoval jako rodič, kdyby vaše dítě přišlo ze školy na druhém stupni s tím, že si má přečíst Stephena Kinga, Jo Nesba či Stiega Larssona?

Záleželo by, jestli by to bylo v šesté, nebo deváté třídě. Ale špatné spaní lze mít i z krotších knih - dodnes si pamatuji, jaká hrůza mě obcházela při čtení Doyleova Údolí strachu, když mi bylo nějakých třináct. Přitom je to vlastně celkem neškodná kniha proti některým scénám v dílech zmíněných autorů. Takže bych své dcery asi upozornil, že je čekají drsné pasáže.

* Podle jakého klíče dětem „podsouvat“ literaturu? Co je podle vás pro děti vhodné a co nikoli?

Za prvé: vhodné je cokoli, co je přitáhne ke čtení. Až pak má smysl nějak vychovávat literární gramotnost, tedy především upozorňovat na to, jak jsou některé knihy odvozené, schematické, podbízivé a mělké, oproti jiným, na které platí opačné charakteristiky.

* Za socialismu u nás nemohla vyjít próza Astrid Lindgrenové Bratři Lví srdce, neboť tematizovala smrt. Byla to snad jediná kniha pro děti, která kolovala pouze v samizdatu. A vy jste ji zařadil do přehledu nejlepších a nejvlivnějších knih pro děti a mládež…

Od Astrid Lindgrenové jsme do souboru 2x 101 knih pro děti a mládež zařadili hned tři tituly, je to jediná autorka takto silně zastoupená. Bratři Lví srdce jsou tam právě kvůli tematice smrti, které se jinak autoři knih pro děti spíše vyhýbají. Ale není to jediná kniha o smrti, kterou tam máme. Patersonové Most do země Terabithia se také vyrovnává se smrtí kamaráda.

Placená zóna

Jan Nejedlý