Online archiv

* Co se vám vybaví, když se řekne škola?

Peníze jsou fantastický vynález, ale platí o nich totéž, co o ohni: dobrý sluha – zlý pán. Někdy přímo strašlivý pán, vzpomeňme jen na gambling. Měli bychom dětem dopřát co nejdelší finanční bezstarostnost, tedy aby jim peníze pokud možno „nekazily dětství“, anebo je máme od malička učit, jak s tímhle „ohněm“ zacházet? Jsem pro tu druhou možnost, už proto, že kontakt s penězi dává dětem od malička spoustu příležitostí naučit se něco o lidských vztazích, o svobodě a o lásce. Tak kudy na to?

Několik necitlivých poznámek k úplné inkluzi

S tím, jak se blíží závěr prvního vzdělávacího cyklu, zvažují mnozí rodiče otázku volby další vzdělávací dráhy pro své dítě. Mohou je samozřejmě ponechat na stejné škole, ale nabízí se zkusit štěstí na osmiletém gymnáziu nebo přestoupit na jinou školu, protože nikdy už to nebude tak „snadné“. Pozdější přestupy poněkud komplikuje skutečnost, že školy už neučí podle jednotných osnov, ale podle vytvořených školních vzdělávacích programů.

KDYŽ SE ŘEKNE...

ŠÁRKU KVASNIČKOVOU, UČITELKU MATEMATIKY A FYZIKY GYMNÁZIA NA ZATLANCE

Jak vést a vychovávat děti k rodině a rodičovství, když velké množství dětí je již na prvním stupni z rodin neúplných? Autorka článku je spoluautorkou ve Frankfurtu oceněné prvouky pro druhé třídy. Seznamuje nás s „novým“ myšlením o rodině, které se odráží také v koncepci již vydaných učebnic. Z jejího článku se zrodila také anketní otázka do příštího čísla: Má učitel při rodinné výchově vycházet ze zkušeností dětí?

PETR HUSAR je dnes pravděpodobně jedním z nejznámějších českých učitelů. V roce 1990 začal vést v pražském Gymnáziu Na Zatlance ZKOUŠKY NANEČISTO, a tak také pojmenoval firmu, která nabízí přípravu ke zkouškám na všechna gymnázia a všechny typy středních škol. Díky němu se řada školáků cítí u zkoušek bezpečněji. Kromě vedení firmy stále učí.

Blíží se zápisy do základních škol a pro rodiče budoucích prvňáčků bude výběr vhodné základní školy stěžejní. Co všechno by měla kvalitní škola splňovat a jaká očekávání mají rodiče?

Povinnost škol věnovat se vlastnímu hodnocení (autoevaluaci) vyplývá ze „školského“ zákona. Po jeho novelizaci byla zjednodušena administrativa, školy se tedy nemusejí v takové míře věnovat formálnímu vykazování. Měly by se ale vlastnímu hodnocení věnovat i nadále, protože to „školský“ zákon stále předpokládá. A jak to dělat dobře a smysluplně? Právě v tom jim v minulých třech letech pomáhal projekt Cesta ke kvalitě a řadu výstupů projektu budou moci školy využívat i po jeho ukončení. Jakou pomoc Cesta ke kvalitě nabídla školám?

Nabízím vám pár jednoduchých postupů, jak dítě můžete učit „o něčem pěkně a výstižně hovořit“ i v klidné atmosféře svého domova. Zkuste obohatit běžné rozhovory o provozu domácnosti a dialogy o školních či mimoškolních povinnostech společnou četbou spjatou s povídáním. I vy si přece po celém dni zasloužíte „být alespoň chvíli myšlenkami jinde“. Četba je skvělou příležitostí k rozhovoru „o neběžných, ale vážných, radostných, legračních a bůhvíjakých ještě věcech“. Před četbou

Ještě než se mi do ruky dostalo listopadové číslo Rodiny a školy, dívala jsem se na stránkách nakladatelství na to, co mně v něm čeká. Hned mi padl do oka článek Intuitivní pedagogika. To bude něco pro mě! Intuice je něco, na co se při svých přípravách, alespoň podle mého názoru, z velké části pedagog spoléhá.