Online archiv

Kategorie: Zdraví

EXKURZE ZA PENÍZE Z NORSKA

5/2007
Zástupkyni z frýdecké střední školy oděvní a obchodní se podařilo získat grant na výměnnou výpravu studentek do Norska. Přečtěte si zážitky z Norska očima studentek a informace o grantu od Petry Schwarzové.

ŠKOLA EMOCÍ, RESPEKTU A SEBEPOZNÁNÍ

Jiřina Kolková, 5/2007
V listopadu 2006 jsem měla možnost absolvovat zajímavý kurz - projekt COPE vedený dvěma skvělými lektory Mgr. Marií Zajícovou a Mgr. Petrem Sojákem. Když jsem na kurz šla první den, neměla jsem žádné tušení, jaký bude program, s jakými lidmi se potkám a s jakými se seznámím novými aktivitami, které budu moci jako učitel v praxi použít. Kurz trval čtyři dny a zanechal ve mně plno otázek, ale také mi poskytl nový pohled na práci se svými studenty.

ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PROJEKTŮ

Petra Schwarzová, 5/2007
Impulzem pro vznik tohoto projektu bylo nalezení nové výzvy podporovaného FMEHP Norska, z čehož rychle vyplynula možnost zorganizovat tento výměnný pobyt. Kdo by měl zájem, víc informací se dozví na www.mfcr. cz. Náplní a cílem projektů je poznání a srovnání historie Česka a Norska, národních tradic a současnosti obou zemí. Akci sponzoruje z 90 % FMEHP Norska a z 10 % Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Z norské strany se výměny zúčastnily školy z Narviku a z české strany to byly tři školy - SŠO a OP Frýdek-Místek, SOŠ a SOU Strážnice a SUPŠ Jihlava - Helenín. Přípravy projektu a výměnného pobytu se přímo zúčastnilo šest studentek a šest pedagogů, kteří společně reprezentovali své školy v Norsku. Ale velký podíl na všech přípravách má mnoho dalších studentů a učitelů, kteří pomáhali např. s kreslením návrhů, počítačovým zpracováním prezentace, výrobou dárků, překladem textů do angličtiny apod. Pro hosty z norské školy, kteří přijedou nyní na oplátku k nám, připravujeme další seznámení s českými tradicemi obecně a tradicemi krajů účastnických středních škol, návštěvu těchto škol, exkurze do Prahy, prohlídky muzeí, různé workshopy aj.

MUSÍ LÉKAŘ NAPSAT OMLUVENKU?

4/2007
Chtěla jsem se zeptat, jak je to s omluvenkami od lékaře. Může škola požadovat, aby veškeré omluvenky pocházely od lékaře? Proč omluvenka od rodičů nestačí? Vanda Novotná, Praha

BÁLINTOVSKÁ SKUPINA

Iva Štětovská, 4/2007
BEZPEČNÁ SUPERVIZE PRO UČITELE

JAK TESTOVAT HANDICAPOVANÉ

Václav Mertin, 4/2007
Postupně i v českém školství uznáváme, že jedinci s postižením mají právo zúčastnit se všech vzdělávacích činností stejně jako jedinci zdraví, a to včetně takových aktivit, v nichž jim na první pohled brání jejich omezení. Týká se to jak samotné výuky, tak například testování vzdělávacích výsledků.

PRO AKTIVNĚJŠÍ TRÁVENÍ ČASU DĚTÍ

-kam, 4/2007
V posledních letech se objevují různé průzkumy týkající se trávení volného času českých školáků. Výsledky z nich vyplývající říkají v podstatě totéž - dnešní děti tráví svůj volný čas čím dál pasivněji, nejčastěji vysedáváním u počítače nebo televize. Nabízí se otázka: Jakým způsobem lze tomuto negativnímu trendu čelit?

VÝCHOVA KLUKŮ

Steve Biddulph, 4/2007
Výchova kluků má oproti výchově dívek svá specifika. Dívky bývají klidnější, citovější, zatímco kluci jsou živější, agresivnější a více se zaměřují na své koníčky. Školní systém dlouhodobě více vyhovuje dívkám a jejich povaze. Co můžeme udělat proto, aby se kluci cítili ve výchově lépe?

BARVY ŠKOLNÍHO ŽIVOTA

Daniela Kramulová, 3/2007
Zajímá vás, jaká ve vaší škole panuje atmosféra? Jak efektivní je výuka jednotlivých předmětů a zda žáci nejsou ohroženi šikanou, drogami či závislostí na hracích automatech? Odpovědi prý můžete získat snadno, rychle a levně, testování stačí objednat přes internet…

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

Zděněk Dlabola, Pavla Etrychová, 3/2007
Vyučovací hodina nemusí nutně trvat 45 minut, předmět se nemusí střídat za předmětem, pedagog s pedagogem. Vezmeme-li v úvahu přirozené potřeby žáků, začne se nám navyklé schéma vyučování bořit. Projektová metoda spojuje učivo jednotící myšlenkou a pracuje na problému v souvislostech, globálně.

ZLATÝ OŘÍŠEK 2006

-mt-, 2/2007

ABY DĚTI NASTOUPILY DO SPRÁVNÉHO VLAKU

Petr Hlaďo, 2/2007
Jak připravit na volbu povolání? Nejdůležitější roli při rozhodování žáků základních škol o volbě povolání hrají rodiče. Rodina však není vždy schopna naplnit svoji roli při přípravě svých dětí na volbu povolání.