Online archiv

Eva BeránkováPraha, Portál 2004, 176 s.Zpěvník nám nabízí více než stopadesát lidových písní z různých oblastí Čech a Moravy a šest desítek vánočních koled. Některé z nich jistě znáte a s dětmi si zpíváte. Ve zpěvníku možná najdete i písně dříve zpívané a časemzapomenuté. A zřejmě objevíte i řadu písní, které budou nejen pro děti, ale i pro vás neznámé. Zpěvník je rozdělen do čtyř částí. První má název Sluníčko vychází. Najdeme v ní písně, které se zpívaly nejčastěji při práci.Možná, že se právě dětem ve vaší třídě zalíbí žertovná písnička Já mám doma kvočnu nebo veselá píseň Můj koníček vraný pěkně skáče. Starší děti třeba zaujme třináct slok žertovné písně Kuchařka se bojí. Mohou si rázně zazpívatjedenáct slok písně Pase ovčák ovce. Slova"hárum, hárum, rumpasárum", která se v každé sloce opakují, se dětem asi zalíbí. Druhá část publikace má název Láska, Bože, láska. Mezi pomalejší patří například písnička Utěch našich dvířek. Živě a vesele si můžeme s dětmi zazpívat píseň Když jsem já k vám chodívával. Žertovně se zpívá písnička Mládenečku mladý, ve které upoutá refrén"cinkylinky, břinky". Písničku z Moravy Darmo sa tytrápíš, která má šestnáct slok, zpívají střídavě dívka a chlapec. Další skupinu písní tvoří ukolébavky. Třetí část zpěvníku má název U muziky. V polce z Chodska Humpasárum se v každé ze čtyř slok opakují slova"cinka,břinka, zvonka, klinka". Veselá píseň do kolečka Vosy, vosy má slok šest. Tančí děti rády mazurku? Pak to může být například Naše husa chodí bosa. Že některý z tanečníků ve třídě občas ztratí krok? Pak naleznete radu vpísničce Já dycky hop, hop, hop. A že některé dítě šlápne druhému při tanci na nohu? Pak v písničce z Hané Šláp sem ti na nožičku naleznete radu: Esli ťa to tuze bolí, daj si na ňu tvarohu. Čtvrtou část publikace tvoří koledy.Některé vás překvapí trochu jinou melodií, ale i jinými slovy a velkým počtem slok. Koleda My tři králové má uvedeno slok šestnáct. V tomto zpěvníku je skutečně z čeho vybírat. Jak pro děti předškolního, tak i školního věku. Atak z něj mohou čerpat pedagogové mateřských i základních škol, učitelé základních uměleckých škol, vedoucí dětských sborů a kroužků i rodiče.

Zuzana HutňanováPraha, Mladá fronta 2003, 80 s.Výtvarné a pracovní činnosti tvoří velkou část práce s dětmi v mateřské škole. Moji vrstevníci se možná stejně jako já"učili"pod dozorem paní učitelky kreslit komíny nebo ruce. Nešlo o tvořivost, ale o"pěkné"obrázky (co na tom, že se zdálo, jako by vypadly z kopírky). Prožitková výchova a výtvarné projekty jsou určitě náročnější a výsledky uvidíme později. Asi se ale shodneme v tom, že dnes bychom se v mateřskýchškolách měli setkat spíš s podporou vlastní kreativity dětí. Inspiraci pro výtvarné tvoření s malými dětmi najdeme v knize Z. Hutňanové Tvoříme s dětmi. Autorka knihu rozdělila do čtyř částí. Kapitola věnovaná zemi obsahujenápady pro práci s keramickou hlínou, část věnovaná vodě nabízí náměty pro kresbu. Malbě je určeno téma slunce a poslední kapitola plná zajímavých nápadů a her s různorodým výtvarným materiálem je věnována vzduchu. V každékapitole najdeme několik krátkých příběhů, které uvádějí samotné výtvarné tvoření. Autorka využívá dětského smyslu pro imaginaci, jejich fantazie, schopnosti vžít se do vyprávění. Malování, modelování, kreslení nebo práce sdrobným materiálem je pak přirozeným pokračováním příběhů. Každý příběh autorka doplnila metodickými poznámkami. Obsahují informaci o délce trvání, pomůckách a pracovním postupu. Kniha není pouhou"kuchařkou"provýtvarnou výchovu v mateřské škole, ale spíše povzbuzením pro dynamické výtvarné projekty, které vyžadují zapojení všech zúčastněných. Nejde při nich o výsledek, ale hlavně o zážitek ze zajímavého tvoření, zpracováníneobvyklého materiálu. Autorka upozorňuje na to, že by dospělí neměli zasahovat do dětského tvoření. Děti sice občas potřebují pomoc např. s vystřihováním, mícháním barev atd., zásahy do dětských prací bychom si ale měliodpustit.

Maryann F. KohlováPraha, Portál 2004, 120 s.Publikace Výtvarné činnosti pro malé děti nabízí inspiraci pro výtvarnou činnost dětí ve věku od jednoho do tří let. Děti objevují v jednotlivých lekcích, které jsou členěny do šesti hlavních kapitol, okolní svět prostřednictvímrůzných výtvarných činností, podkladů, materiálů, nástrojů. Za důležitý faktor považuje autorka tvoření, ne jeho výsledek. V každé výtvarné lekci je uveden seznam potřebných věcí, příprava a postup tvorby. Některé z lekcíobsahují v závěru i krátké povídání, v nichž autorka popisuje příběhy dětí, které při tvorbě měly zajímavé prožitky. V kapitole První malování děti malují barvami a prstem nebo štětkami na chodník, učí se míchat barvy,vyzkoušejí si malbu ptačím perem, houbičkou na nádobí nebo drátěnkou. Kapitola obsahuje i zajímavé recepty na výrobu barev - na vajíčkovou barvu, barvu z mouky nebo z pleťového krému. V kapitole Modelovací hmoty se děti seznámís těstem nebo hlínou, kterou mačkají, trhají z ní kousky, modelují apod. Hrají si i s alobalem nebo vytvářejí korálky. Můžeme si vyrobit gumové, skákací nebo chlebové těsto. Třetí kapitola se jmenuje Vytváření stop. Dětipoužijí různé nástroje a jimi zanechávají stopy na zvoleném podkladu. Kreslí prstem a lžičkou do písku, fixy na mokrý nebo voskový papír, zkoušejí první frotáže. Kapitola obsahuje i seznam vhodných a dostupných nástrojů,materiálů a míst na čmárání. Ve čtvrté kapitole Lepení lepidly si děti vyzkoušejí práci s různými lepidly a lepicími páskami, učí se používat nůžky, trhají papíry, tvoří koláže například z přírodnin, vaty, peří nebo samolepek.Objevíme zde i seznam materiálů a předmětů vhodných na koláž, případně na asambláž. V páté kapitole Otisky a tisk - výtvarná hra s překvapením, se děti seznamují s technikou otisku. Na rozmanité podklady otiskují prsty,chodidla, vybrané předměty. I tato kapitola obsahuje seznam předmětů a materiálů vhodných k tisknutí. V šesté kapitole Praktické pomůcky pro výtvarné tvoření si děti vyrobí malý malířský stojan, album na výtvarné práce nebojiné pomůcky - například stojan na fixy. Je vhodné podporovat děti v jejich tvořivých činnostech již od útlého věku. Při výtvarné tvorbě rozvíjejí svou fantazii, kreativitu, poznávají rozmanité výtvarné materiály, učí setechnickým výtvarným dovednostem - trhání, mačkání, stříhání, lepení. Knihu uvítají rodiče, pedagogové i vychovatelé, kteří pracují s nejmenšími dětmi.

Jednou z tradičních akcí, která se nám osvědčila, je soutěž o nejhezčí vlastnoručně vyrobený betlém. Již sedmý rok mají děti z naší mateřské školy na vánoční prázdniny stejný domácí úkol - společně s rodiči vyrobit betlém a poprázdninách ho přinést do školky. Každý betlém dostane číslo a je umístěn na výstavě. Do sčítací krabičky, která je u vystavených betlémů, se dávají lístky s číslem betlému, jež rodiče a děti zaujal a líbil se nejvíc. Vpolovině ledna se hlasy sečtou a potom následuje slavnostní vyhlášení výsledků. Odměnu a diplom dostanou všichni, kdo si našli chvilku na společnou práci a betlém do školky přinesli. Kromě toho, že tak roste spolupráce srodinou a zúčastnění rozvinou svoji tvořivost, je společná příprava betlémů výbornou příležitostí k prožití hezkých rodinných chvil, což je v době, kdy přibývá rozvodů, životní styl se zrychluje a rodiče a děti si na společnásetkání někdy těžce nacházejí čas, pro vzájemný dialog a růst v lásce a porozumění určitě přínosné.

Tvořivé činnosti patří u dětí k těm nejoblíbenějším. Není proto divu, že na prostředí v mateřských školách je radost pohledět. Upravené výklenky na chodbách, vystavená"výtvarná díla"na zdech často přinutí návštěvníkak zastavení. Každá pochvala potěší a děti i učitelky jsou na své výsledky hrdé. Děti jsou rády, když mohou ukázat, co vytvořily. Jestlipak by něco podobného dokázali s dětmi rodiče? Tak jsme jim dali příležitost a připravilispolečné hraní:"Mámo, táto, pojď si hrát a se mnou si udělat..."Děti s rodiči vyráběly bramboráčky, podzimníčky, čerty, Mikuláše, vánoční a velikonoční výrobky, skřítky a čarodějnice. Velice nás potěšila vstřícnosta chuť všech si hrát. Opravdu jsme netušili, co mnozí rodiče a prarodiče dokážou. Společné tvoření provázela pohoda a dobrá nálada. Šikovnost a fantazie dospělých i dětí nám na dlouhou dobu zdobila mateřskou školu.

Poslední letní den pořádala naše mateřská škola II. ročník sportovního odpoledne pro děti a rodiče z této MŠ, pro širokou veřejnost a pro děti z Dětského domova v Ostravě Zábřehu. Ty se ovšem kvůli onemocnění nemohly zúčastnit.Start byl na školní zahradě,"orientační běh"pak probíhal v areálu Bělského lesa v blízkosti mateřské školy. Děti se vydaly se startovním číslem a mapou trasy plnit úkoly. Na stanovištích nám ochotně pomohli iabsolventi naší MŠ (žáci ZŠ Srbská) a studentky ze Středního odborného učiliště společného stravování v Ostravě Hrabůvce. Všem patří dík. V cíli dostaly děti za splnění úkolů diplom, žluté tričko s logem naší mateřské školy anázvem akce a také malou sladkost a občerstvení. Děti si své zážitky sdělovaly nad opečeným párkem u táboráku. Akci, která se líbila také dětem z blízkého okolí, ukončil déšť. Děti z Dětského domova jsme navštívili a dodatečnějim darovali žlutá trička s logem naší mateřské školy. Se všemi se těšíme na setkání při další akci.

Poslední kalendářní měsíce jsou v naší MŠ prosyceny vůní vanilky, skořice a badyánu, kouzlem nadcházejících svátečních chvil a nadílky Mikuláše či překvapení pod vánočním stromkem. Jsou to však i měsíce pečlivých příprav celéhokolektivu zaměstnankyň, včetně kuchyně a personálu, jež usiluje především o navození vánoční atmosféry. V každém oddělení se děti aktivně zapojují do veškerých předvánočních příprav. Vykrajují perníkové cukroví, lepí papírovéřetězy, vyrábí co největší vánoční ozdobu, svícny z přírodních materiálů, betlémy z chlebového těsta a ze sádry, připravují se na vystoupení pro rodiče, malují novoroční přání, zpívají koledy a poslouchají vyprávění o vánočníchzvycích a tradicích, vyzdobují si jednotlivá oddělení a ještě si stihnou hrát, smát se a"napsat"dopis Ježíškovi. Při vánočním vystoupení se rodiče potěší pokroky a úspěchy svých potomků a společně se pobaví přishlédnutí programu, který si děti za pomoci svých učitelek připravily. Při zdobení perníčků se již zapojují sami rodiče. Zdobí s dětmi perníčky (loni nás čekalo 14 kg těsta), zkusí si znovu vyrobit řetězy z papíru nebo vánočníozdobu, vybarvit figurku do sádrového betlému, ochutnají cukroví a pohoštění naší kuchyně, vymění si názory a postřehy na výchovu ratolestí s ostatními, zazpívají koledu, odnesou si malý dárek a možná se i na chvilku vrátí dodětského světa a zapomenou na starosti všedního dne. Účast rodičů je nejkrásnějším dárkem a odměnou za organizaci celé akce. Vrcholem je pro všechny vánoční nadílka a slavnostní oběd. Děti přicházejí v tento den slavnostněoblečeny a naladěny. Dopoledne se všechny sejdou kolem rozsvíceného vánočního stromu, zapalují se prskavky, zavoní purpura, zazní koledy a potom se již všichni mohou těšit z překvapení. Po náležitém prozkoumání a vyzkoušenídárků nás v poledne přivítá slavnostně vyzdobená tabule, kdy stolujeme všichni dohromady i s celým personálem školky. Nechybí přípitek, společné přání a tradiční menu - bramborový salát, ryba, cukroví. Nutno podotknout, že i tynejmenší děti dokážou vycítit výjimečnost atmosféry a vychutnat si ji. Přestože Vánoce v kruhu rodiny děti teprve čekají, těší nás tento čas, kdy jsme pospolu a kdy můžeme tomuto radostnému očekávání přispět i naší prací, péčía láskou, neboť v jakém jiném duchu by měly právě tyto svátky být.

Začalo to zcela nepoeticky. Do naší MŠ jsme potřebovali novou lednici. Byla zabalená ve velké kartónové krabici, která se nabízela k využití. Co takhle paraván? Určitě by se hodil dětem do hry. Společně jsme vymýšleli, jakztvárnit naše nápady a představy. Vytvoříme pohádkový hrad, domek se zařízenou kuchyňkou nebo obchod s hračkami? Perníková chaloupka, to je ono! Děti vydatně pomáhaly, kreslily své představy nejdřív na papír. Vystřihovaly myšipro nepořádnou ježibabu, zdobily perníčky na papírovou střechu. Vznikl domek, který zvenku hlídá vlídná ježibaba. Hodné děti vpustí dovnitř ohřát se u velikých kachlových kamen. Z velikého hrnce se kouří, ježibaba vaří čarovnélektvary. Paraván slouží dětem každý den k námětovým hrám a k divadelním aktivitám.

Jak seznámit rodiče se vším, co by měli při vstupu dítěte do MŠ vědět? Jak udělat z nudné třídní schůzky zajímavou akci? Kolektiv z MŠ Zelený háj v Mikulově si těmito otázkami lámal hlavu a poutavou akci se podařilo uskutečnit.V každé ze tří tříd zasedli jednoho odpoledne rodiče, aby si vyslechli od paní učitelky, co v novém školním roce čeká je i jejich děti, co se naopak očekává od nich a v čem vidíme v naší školce možnost spolupráce. Zároveň mohliochutnat jednohubky s různými druhy pomazánek, které pro ně i pro děti připravily paní kuchařky. Děti zatím společně s druhou paní učitelkou v šatně pracovaly. U"Ježečků"vznikaly větrníky, u"Krtečků"papíroví draci s pískovýma očima a u"Myšiček"přírodninový závěs ze šípků, listů, kukuřice, kaštanů a žaludů. Rodiče se po chvilce k dětem připojili, prohlédli si školku a vyráběli společně s dětmi. Mnozí se takpřesvědčili, jak je jejich dítě šikovné a samostatné. Domů odcházeli všichni spokojení, s plnýma rukama výrobků. V nejednom pokojíčku"našich školčátek"teď létá drak Pískovák, vítr za oknem roztáčí větrník a oknozdobí přírodninový závěs. I takhle mohou vypadat třídní schůzky.

Mateřská škola Čehovice je malá školička na vesnici s kapacitou 27 dětí. K přírodě máme opravdu blízko a tak umožňujeme dětem objevovat a odhalovat krásy přírody na vlastní kůži, vlastním prožitkem. Učíme je vážit si všehoživého, probouzíme v nich citový vztah k přírodě. Poskytujeme jim základní poznatky o správném a nesprávném chování člověka v přírodě. Na každém výletě do okolí se děti dovídají něco nového. Jak se jmenuje potok, který protékáza naší vesnicí, kam se vlévá, jeho cestu sledujeme až do moře. Určujeme směr cest a víme, kam by nás dovedly. Známe směr cesty, kudy odlétají ptáci na jih. Pozorovali jsme jejich chování na podzim, hnízdění, slet na drátechelektrického vedení. Rozlišovali jsme obydlí vlaštovek, špačků, kosů. Dovedeme pojmenovat ty nejznámější ptáčky. Milá byla nečekaná setkání se šnečky, žížalami, kobylkou, ještěrkou, myškou, zajícem, divokou kačenou na potoce,dokonce i hádkem - užovkou v malém teráriu. Nevěřili byste, kolik informací dětem utkvělo v paměti z přímého setkání. O každém zvířátku jsme společně hledali další zajímavosti v encyklopediích, na počítači. A těch říkadel abásniček, kolik o nich děti umí. Už jsme si vyzkoušeli i pouštění draka."Ten vítr má ale panečku sílu,"znělo z úst dětí, když pevně svíraly klubko s nití, na jejímž konci v povětří skotačil ten náš. Umíme pojmenovati rozmary podzimního počasí - mlha, déšť, jinovatka, vítr, babí léto. Každodenní procházky do přírody kolem zahrádek a polí nám umožnily sledovat sklizeň plodin, ale i ovoce a zeleniny. Těch nových slov! Strniště, bulva,skrajek, vyorávač, sadař. Nasbírali jsme všechny možné druhy plodů. Zeptáte-li se našich dětí, kam u nás v obci na šípky, kaštany či"vrtulky"z javoru, určitě vás dovedou správně. Ve školce se nám postupněrozšiřovala podzimní výstavka. Děti třídily - ovoce, zelenina, polní plodiny a další plody."Přece tu všechno nenecháme jen tak ležet!"A tak začala vznikat zvířátka z kaštanů, makovic, šípků. Brambory se změnily napichlavé ježky."Není jim tu bez nás v noci smutno?"ptaly se děti. Dýně a zelenina byly dalším vhodným materiálem pro vznik skřítků, panáčků a strašidýlek. Naši zeleninoví skřítci nám školku opravdu dobře hlídají.Přijďte se podívat! Je nám tu všem společně hezky.

Již delší dobu jsme si s kolegyní lámaly hlavu, jakým způsobem vyvolat ve skupině tři a půl až šesti a půl letých dětí empatii. Jakou situaci navodit, aby aspoň částečně pochopily obsah slov"radost, pomoc, sounáležitost,sobectví, smutek, chudoba, slušnost, bezmocnost, dar, štěstí"apod. Při pročítání několika čísel Informatoria 3-8 jsem objevila krátký příběh O Ježíškovi a hned jsem věděla, že je to ono. Teď by se nám to mohlo podařit!Při prvním upraveném vyprávění děti ani nedutaly a pak hned žádaly opakování. Po několikeré repríze se už zapojovaly do zpěvu koled provázejících děj příběhu. Potom už bylo mnohem snazší navodit téma povídání o mezilidskýchvztazích. Obě jsme byly překvapené, kolik empatie v dětech je a jaké mají vlastní zkušenosti. A což teprve, když jsme dětem nabídly pokus o dramatizaci vánočního příběhu. Každý si mohl vybrat svou roli i jednoduchý kostým,takže se zapojily i ty nejmenší děti. Po první hře"na divadlo"jsme musely slíbit, že zítra zase půjdeme do Betléma a pak zase a znovu. Onemocněl-li někdo z dětí, kterékoliv další jej bylo ochotné nahradit. Tak vážněvzaly svůj úkol pozvat k nám do školky hosty a udělat jim radost. Půvabný příběh O Ježíškovi zahrály a zazpívaly děti celkem čtyřikrát - rodičům i prarodičům, seniorům z naší obce, žákům zdejší základní školy a dětem z jednéměstské mateřské školy. Podle projevů dětí při volné hře anebo různých dialozích jsme spolu s kolegyní zjistily, že se nám podařilo naplnit náš záměr - obohatit prožitky dětí nejen nyní v mateřské škole, ale navést je na cestubohatého citového života.