Hloupneme, nebo se měníme?

Jak může škola připravit děti na budoucnost, když jsou s to veškeré informace najít během pár sekund pomocí vyhledávače? Mnohé otázky a odpovědi nejsou vždy jasné, přestože se nás dotýkají čím dál víc.

Flynnův efekt

Začneme s tím nejpozitivnějším, co nás v tomto článku čeká – James Flynn byl výzkumník, který v roce 1984 porovnal výsledky IQ testů a zjistil, že průměrné IQ se zvyšuje každých 10 let o 3 body. Tento jev se nazývá podle něho Flynnův efekt a byl kromě USA zjištěn i v několika dalších zemích, jako je Polsko, Nizozemsko či Keňa, a také v ČR. Kromě inteligence se zlepšují výsledky například i v testech paměti a prostorové představivosti. V podstatě to tedy znamená, že každá další generace je o něco chytřejší než předchozí. Je to ale doopravdy tak?

Samozřejmě se objevili i kritici této teorie, kteří považují výsledky za pouhou chybu v měření a pochybují o tom, že by se IQ skutečně zvyšovalo. Někteří poukazují na fakt, že lidé jsou tak často testováni, že se naučili efektivněji vyplňovat IQ testy a hádat správné odpovědi. Jiní považují výsledky za neplatné a poukazují na chyby v testech, v měření, ve statistice apod. Pokud ale Flynnův efekt platí tak, jak jej Flynn popsal, a nikde se žádná chyba nestala, v čem je zakopaný pes? Jak to, že se IQ zvyšuje?

Technologický pokrok

Příčinami tohoto jevu se zabývalo mnoho vědců. A každý samozřejmě přišel na své vlastní vysvětlení. Pravdou je, že inteligence je ovlivněna tolika faktory, že je těžké ukázat pouze na jednu příčinu a říct: „To je ona!“ Domněnek je mnoho, jednou z nich je fakt, že rychle se měnící prostředí, ve kterém žijeme, a nové technologie, které používáme, nás nutí se neustále přizpůsobovat a jsou čím dál náročnější pro naše rozumové schopnosti. Život se přesouvá více do měst, je hektičtější, komunikace, která dřív díky dopisům trvala dny a týdny, se dnes odehrává během minut. Někteří výzkumníci si proto myslí, že díky technologickému pokroku dosahujeme vyšší inteligence i my.

Lepší start do života

Pokroku jsme dosáhli také v lékařské péči. Dokážeme léčit některé nemoci či poruchy, které mají vliv na IQ. Léčba těchto nemocí může vysvětlit nárůst inteligence, který zjistil Flynn. Dalším důvodem může být kvalitnější strava, která ovlivňuje například porodní váhu dítěte. Ta zajišťuje lepší start do života, protože má vliv i na správný vývoj orgánů včetně nervové soustavy. Podle některých názorů mají vliv na hodnoty IQ také reformy ve školství a lepší přístupnost vzdělání. Dříve mohlo být pro některé rodiny obtížné nechat děti studovat z finančních či jiných důvodů a jejich potenciál nebyl využit. Dnes je ve vzdělávání mnoho možností a proudů, takže se mohou realizovat i ti, jejichž nadání by bylo v minulých letech promarněno.

Pravdou je, že všechny tyto příčiny jsou propojené a ovlivňují se navzájem, takže zřejmě nikdy nedospějeme k definitivnímu závěru, čím je tento jev způsoben. A aby to nebylo komplikované málo, ukazuje se, že se Flynnův efekt v posledních letech zpomalil, podle některých studií zastavil a podle jiných dokonce úplně obrátil. Takže se IQ v populaci začalo snižovat.

Negativní Flynnův efekt

Snižování IQ odhalili výzkumníci z Norska, kteří zkoumali 730 000 výsledků IQ testů, z jejichž výsledků vyšlo najevo, že v Norsku dosáhl Flynnův efekt vrcholu u osob narozených v 70. letech 20. století a od té doby se obrací. Říká se tomu negativní Flynnův efekt, a pokud by opět nešlo jen o nějakou zvrácenou chybu v měření (což vzhledem k počtu zkoumaných lidí není příliš možné), znamená to, že hloupneme. Podobných výsledků se začalo objevovat více, stejně jako se začala objevovat nová vysvětlení.

Může za to migrace?

Jedna z rozšířených teorií, která je jednoduchá svou podstatou a pro mnoho lidí příjemná, protože je zbavuje zodpovědnosti, se týká migrace. Někteří lidé se domnívají, že IQ se v naší populaci snižuje, protože do našich vyspělých zemí čím dál častěji migrují lidé z rozvojových zemí, kteří nemají tak vysoké vzdělání a mají mnoho potomků. Tato teorie však byla vzápětí vyvrácena výzkumem, který zkoumal hodnoty IQ u sourozenců a zjistil, že i mezi sourozenci se hodnoty IQ posouvají právě podle Flynnova efektu (ti, co jsou narozeni později, mají průměrně nižší skóry v IQ testech). Problém tedy zřejmě není v migraci, ale v prostředí, ve kterém žijeme, ve výchově, kterou dáváme svým dětem, a ve vzdělání, které jim poskytujeme.

Civilizační choroby

Je to paradox, ale ačkoliv máme vyspělejší zdravotnictví než kdy dřív, stále je co léčit. Svým životním stylem jsme si vytvořili civilizační choroby, jako je vysoký tlak, obezita, cukrovka apod. Takže jsme sice některé nemoci vymýtili, ale vznikají další, které mohou ovlivňovat naši nervovou soustavu.