Každé dítě, které se musí během školních let potýkat s dyslexií, má na svých bedrech naloženo víc než ostatní spolužáci. Jako rodiče či pedagogové se můžeme snažit pomoci, ale každé dítě si stejně samo musí najít své vlastní mechanismy, jak poruchu zvládat a kompenzovat.
Pokud však trošku změníme úhel pohledu, můžeme najít i pozitiva ve smyslu rčení „všechno zlé je k něčemu dobré“. Když se totiž děti s dyslexií snaží najít nové způsoby, jak překonat obtíže, učí se tím zároveň řešit problémy a být kreativní. A to už se dá považovat za určitý přínos.
Jiný způsob učení
Podle Olgy Zelinkové, speciální pedagožky, která se zabývá poruchami učení, bychom dyslexii neměli brát jako nemoc, ale jako „jiný způsob učení“. Děti s dyslexií musejí při čtení zapojovat jiné části mozku oproti dětem bez ní. Tím pádem musejí vynaložit větší úsilí a potřebují na čtení více času než ostatní. Vynaložená energie potřebná ke čtení pak může chybět v jiných oblastech, jako je například pozornost, kterou pak takto unavené dítě už neudrží dostatečně dlouho. Děti s dyslexií čtou pomalu, kostrbatě a většinou se tolik soustředí na to, aby text přečetly, že již nevnímají samotný obsah. Takové čtení je pak samozřejmě nebaví a raději se mu vyhýbají. Žádné dvě děti s dyslexií však nejsou stejné – jejich obtíže se mohou podobat, ale jejich zvládací mechanismy mohou být jiné, a stejně tak jejich mozek může fungovat jinak.
První projevy
Jako u většiny poruch platí, že čím dříve přijdeme na to, co dítě trápí, tím lépe. Sice nemůžeme diagnostikovat poruchu učení už v předškolním věku, ale někdy se například vývojová dysfázie v předškolním věku může překlopit do poruchy učení anebo si můžeme všimnout některých varovných signálů, jako je již výše zmiňovaný problém s udržením pozornosti. Mohou se také objevovat potíže s pamětí, a to jak krátkodobou, tak dlouhodobou.
Problémy mohou děti mít také s hledáním objektů v prostoru nebo na papíře, což souvisí s očními pohyby, které u dětí s dyslexií nejsou plynulé, což narušuje jak budoucí čtení, tak například hledání rozdílů mezi obrázky, vyhledávání detailů na papíře apod. Dále mohou mít problémy s orientací v čase a nápadná může být nechuť k poslouchání pohádek, která bývá způsobená malou slovní zásobou dítěte, špatným porozuměním slyšenému slovu nebo špatnou pamětí, takže si dítě nepamatuje začátek příběhu.
Originální řešení
Při překonávání všech těchto obtíží musí být dítě chtě nechtě vynalézavé, aby udrželo krok s ostatními, pro které je naučit se číst a psát jednodušší. Tím, že dítě vymýšlí nové strategie, jak kompenzovat svoje nevýhody, „pěstuje“ vlastní kreativitu a schopnost řešení problémů. Většina dětí si osvojí nějaké známé řešení problému a to pak automaticky používá.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.