Hra je jednou z nejběžnějších aktivit v lidském životě. Uplatňuje se v rámci celého života člověka, má různé formy a různou intenzitu. Nejvýznamněji se však projevuje v dětství. Je jednou z nejdůležitějších činností, která má vliv na vývoj dítěte.
U dětí je smyslová činnost motivována především prožitky, a těch se jim velmi dobře dostává skrze prožitkové učení. Jeho uplatňováním v mateřské škole usilujeme o propojení emocionální složky osobnosti dítěte s rozvojem sociálním a intelektuálním. V praxi to pak znamená vytvořit pro děti podmínky pro prožitkově bohaté činnosti vycházející z potřeb a zájmů dětí a tyto činnosti pak pedagogicky co nejlépe využít pro komplexní rozvoj dítěte po všech stránkách.
S prožitkovým učením velmi úzce souvisí i dramatická výchova, která má v mateřské škole velké možnosti uplatnění. Skrze ni můžeme snadno plnit cíle předškolního vzdělávání, jelikož nám dovoluje zapojovat mladší i starší děti. Její základní stavební jednotkou je dramatická hra, která má v mateřských školách své čestné místo. Obsahuje totiž dvě velmi důležité složky – nabízí prožitek a ovlivňuje pozitivně vztahy ve skupině, což je dalším cílem, o který nám v mateřské škole jde, tedy aby se zde děti cítily dobře.
Příběhy podněcují rozvoj myšlení
V dramatické výchově se velmi často pracuje s literárním textem a příběhem. Příběhy sehrávají v životě předškolního dítěte ohromnou roli. Významně podněcují rozvoj myšlení i ostatních procesů a ve druhé polovině předškolního věku se také objevují výrazné prvky tvořivého myšlení, jež je potřeba v tomto věku podporovat, protože případný deficit v této oblasti by se projevil v dospělosti. Příběh v mateřské škole umožňuje přirozenou integraci všech tří primárních rámcových vzdělávacích cílů RVP PV a všech výchovných složek. Umožnuje pedagogům pohotově reagovat na situaci ve třídě a požadavky skupiny a dává dětem nové náměty ke hrám. Příběh můžeme využít v jakémkoliv tématu, které potřebujeme do třídního vzdělávacího programu zpracovat, a je to velmi příjemné zpestření nejen pro děti, ale i pro pedagoga.
Zdá se to jako věda, přitom není potřeba chodit za inspirací daleko. Stačí otevřít oblíbenou dětskou knihu a tematický plán je na světě. Ale jak začít?
V první řadě je důležité mít představu o tom, na jak dlouho budete tematický plán vytvářet a mít vybranou knihu. Záleží jen na vás, jestli zvolíte jednoduchý krátký příběh/pohádku, nebo s dětmi přečtete celou knihu. Delší knihu můžete začít číst ještě v předchozím týdnu, abyste děti uvedli do tématu, kratší příběh je nejvhodnější přečíst na začátku týdne a nechat se jím v dalších dnech provázet.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.