Vánoce. Co je víc, těšení, nebo žití? Nesetrváváme v soustavném těšení na něco, co přijde, co bude jistě lepší než to, co právě je, na nové věci, které nahradí staré, na nové vztahy, ve které se „zázrakem“ promění ty, ve kterých žijeme? Jako by kouzlo Vánoc, o kterém se mluví a zpívá, zmohlo něco, co my sami nedokážeme. Jako by smazalo všechny konflikty a hádky, jako by během nich zmizela nepohoda a my se proměnili v anděly, kteří se na sebe usmívají a nepřeloží si stébla přes cestu. A jaký je život, který žijeme? Nedokážeme mnohé z toho, co čekáme od vánočního kouzla, sami? Usmát se, připravit drobnou radost, potěšit zvládneme i bez Vánoc, natož pak ve svátečním čase, který ale náš běžný život neodfoukne, jen ho možná trochu zpomalí. Letošní Vánoce prožije mnoho lidí v provizorních podmínkách – utekli před válkou nebo je dostihla náročná společenská situace. Zkusme svou laskavost a velkorysost obrátit i směrem k nim.
Milé čtenářky a milí čtenáři Informatoria 3–8, přeji vám, aby pro vás byl vánoční čas dobou zpomalení, odpočinku a možná také setkávání. Těším se, až se s vámi v lednu opět potkám.