„Ty nemáš Barbínu, s tebou si nehrajeme, nechceme tě tu!“ Marika má zase jednou na krajíčku. Její kamarádka Janička dostala k narozeninám Barbínu i s růžovým kabrioletem, a k tomu patery plesové šatičky. Teď si hraje s Moničkou a Lenkou, které si Barbíny do školky nosí také, a pro Mariku už v uzavřené společnosti není místo. Marika by si Barbínu moc přála, ale musela by to být ta pravá, jinak stejně nepochodí. Ale maminka s ní žije sama a z invalidního důchodu a minimálních alimentů zrovna na Barbínu neušetří…

Napadlo vás ale někdy přemýšlet o tom, kde se rozdíly mezi těmi, kdo se narodili se zlatou lžičkou v puse, a těmi méně zajištěnými, začnou projevovat? Odborníci se vesměs shodují na tom, že první známky toho, že je lepší být bohatý než chudý, začínají v dětském kolektivu prosakovat už během školkových let. Pomiňme samotný výběr školky – už tady se najdou školky „prestižní“, které se honosí tím, že pokud možno naučí tříleťáčky japonsky nebo čínsky a zásadně zvýší šance přijetí svých chovanců na Harvard, Oxford a Wharton. Výběr školky ale neovlivňuje ani tak postavení dětí v kolektivu, jako spíš vzorek dětí, se kterým se budou setkávat. Zaměříme-li se na školku běžnou a vzhledem k sociálnímu složení dětí nijak výjimečnou, nerovnost se začíná plíživě vkrádat mezi děti někdy po čtvrtém roce života. Způsob, jakým se objevuje, bývá nenápadný. Zatímco na základní škole je to úplně jasné – kdo nemá sportovní trička a pokud možno iPhone, je „socka“, děti mají jiné preference. 

Děti věku školkového neřešívají, jakým autem je vozí rodiče do školky, ani se netrápí značkovou módou. Ale samozřejmě už i malé děti mívají oblíbené věci – když jsme u oblečení, pak třeba věci s motivy z pohádek a filmů, které jsou právě v kurzu. A rodiče se snaží vyhovět: „Myslím, že u nás ve školce žádná šikana kvůli tomu, že by byl někdo sociálně slabý, není. Ale hned když syn nastoupil, musela jsem nakoupit věci s dinosaury a trička se Spidermanem. Když před několika lety chodil do školky synovec, musel mít věci s motivem aut z kresleného seriálu. Mezi holčičkami zase letí Frozen a samozřejmě jednorožci. Dřív to byli, myslím, poníci. Bez Spidermana aspoň na bačkorách by se syn zřejmě cítil dost mimo,“ líčí svoje zkušenosti maminka čtyřletého Míši.

Dále čtěte :  Král a chuďas – sociální rozdíly mezi dětmi                                                 https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/informatorium-3-8/96935/kral-a-chudas--socialni-rozdily-mezi-dětmi