Online archiv

Ačkoli se z příspěvků na sociálních sítích zdá, že otužování je trendem poslední doby, jedná se o dlouhodobou tradici a životní styl. A rozhodně nejde jen o populární ponory do chladných přírodních vod. Otužování je komplexní a velmi zdravý zvyk.

O tom, že naše planeta není na jedno použití, se mluví již dlouho. Jak se ale tato myšlenka promítá do vzdělávání malých dětí? Jednou z možností, jak s dětmi rozvíjet téma udržitelného rozvoje, je nový projekt organizace OMEP.

Bezpečný svět, kde na sebe nekřičíme, respektujeme se a snažíme se, aby nám všem bylo hezky. To je téma rozhovoru, který jsem vedla s vysokoškolskou pedagožkou Evou Svobodovou.

V krátkém sledu vyšly tři nové knížky Petra Horáčka. Sešli jsme se proto a povídali si o tom, jak knihy vznikaly a co na nich Petra tak baví. Věří, že knihy potěší i vás.

Motivace, proč se učit cizím jazykům, je u každého jiná. Někdo potřebuje být jazykově vybavený pro svou práci, jiný chce cestovat a dalšího člověka láká možnost číst si knihy a sledovat filmy v originálu.

O polyglotech, tedy o lidech, kteří ovládají různé cizí jazyky, někdy soudíme, že rozhodně nejsou normálními smrtelníky. Lucie Gramelová, která ovládá více než desítku jazyků a stále se nějakému učí, ale říká, že cizí jazyky se dokáže naučit každý. Především ten, kdo se u toho bude smát.

Laskavost k sobě samým, k lidem kolem nás a pochopitelně k dětem, to jsou věci, které nám podle psycholožky Nely Wurmové pomohou zvládat náročné situace. K tomu, abychom přišli na to, co my a naši blízcí potřebujeme, nám podle ní může pomoci i psychoterapie.

Otázka, kterou si někdy při setkání s druhými klademe. A to nejen v případě, kdy se nám na jeho chování něco nezdá. Možná právě naopak. Jako dospělí se již vychováváme sami, o to je tahle otázka záludnější. Ono: „Kdo tě vychovával?“ se pak možná mění v otázku po tom, jak to druhý dělá, že je stále tak milý, přívětivý, disciplinovaný… Právě disciplínou oplývají rodiče jednoho malého chlapce, jehož příběh vám představím v závěru čísla, které držíte v ruce. Šikovný čtyřletý klučík, který toho hodně dokáže a kterého jeho rodiče jednoznačně milují. I tak se mi to, co jsem se o něm díky dokumentu Každá minuta života dozvěděla, stalo zdrojem mnoha dalších otázek. Do jaké míry můžeme předurčovat život svých dětí? A nebudou nám později jako dospělé vyčítat, že jsme to neudělali? Co je ve výchově předškolních dětí, v životě s nimi, to nejdůležitější? O co jsme stáli my, když jsme byli malí? Vidíte, těch otázek… Milé čtenářky a milí čtenáři Informatoria 3-8, přeji vám, abyste zažívali především spokojenost s tím, jací jste, a se svým životem. A je přitom jedno, jestli ovládáte to či ono, jestli zažíváte v některé věci nedostatek nebo se vám naopak po materiální stránce daří skvěle. Důležitá je vaše spokojenost, se kterou se nesou věci jako přívětivost, milé chování, ale i disciplinovanost, bez které se neobejdeme. Mgr. Marie Těthalová

Hana Holubkovová knihami žije. Povídala jsem si s ní o tom, jak můžeme knižní svět otevřít dětem, co kromě knih nabízejí veřejné knihovny a proč je pro děti důležité, aby měly knihu vždycky po ruce.