Online archiv

Zvonečková soutěž

Hana NápravníkováMŠ, 10/2005
"Včera odpoledne jsme s tatínkem sháněli materiál na zvoneček.""Maminka říkala, že potřebuje něco, co zvoní. Pak nás napadly klíče.""Potřeboval jsem ještě přilepit hvězdičky, ale už mi došlolepidlo."Tak podobně, velice spontánně a zasvěceně, vyprávěly děti v MŠ o svých prožitcích, které získaly při domácí výrobě zvonečku společně se svými sourozenci, rodiči a prarodiči.Loni před Vánocemi jsme totiž zadali úkol: Společně vyrobit zvoneček z jakéhokoliv materiálu a dobrovolnou technikou. Tradičně největší účast byla u Smolíčků, jsou totiž nejstarší a do MŠ docházejí nejdéle. Ale ani mladšíKoblížkové a nejmladší Budulínkové se nedali zahanbit. Nakonec se výrobků sešlo na desítky. Ať už byl zvoneček papírový, látkový, z buničiny, skla, dřeva, keramiky, kovu a drátu, prostorový či plošný.Ovšem soutěž má svá pravidla. Každý zvoneček dostal pořadové číslo, byla zvolena několikačlenná rodičovská komise, která přidělovala body. Vyhlášení vítězů proběhlo slavnostně na Vánočním zacinkání, předaly se diplomy všemzúčastněným a drobné ceny. Zvítězili všichni. Smysl celé akce jsme viděli ve spolupráci dětí a dospělých, kdy se společně radí, pomáhají si, komunikují, dozvídají se o sobě něco nového, překvapují se svými nápady, navazujísilnější citové vazby.

U krmelce

Markéta NachtmanováMŠ, 10/2005
Naše škola je už deset let členem ekologického klubu Tereza.Učíme děti šetrnému poměru k přírodě. Nezapomínáme ani na lesní zvířátka. Začínáme už na podzim. To přijde za dětmi na besedu myslivec a vysvětluje, která zvířátka v lese žijí, čím se živí a hlavně jak jim můžeme prospět apomoci překonat zimní období.A tak sbíráme kaštany, žaludy, bukvice a jiné lesní plody. Ty pak sušíme pro zvířátka.V den návštěvy krmelců si děti přinesou z domova v batůžku pro zvířátka jablka, mrkev, tvrdé pečivo a jiné pochutiny.Na cestu vyrážíme hned po svačině. Cestou si střídavě vyměňujeme role: děti jsou učitelkami a naopak učitelky dětmi. Říkáme si, která cesta je kratší nebo delší, pojmenováváme druhy stromů a keřů, rozlišujeme stopy srnců,zajíců, koček nebo psů. Plížíme se sněhem, skáčeme do závějí, přeskakujeme potůčky. Vysvětlujeme dětem, proč v zimě sněží, kdo sníh vítá (třeba lyžaři, sáňkaři) a komu způsobuje potíže (silničáři, řidiči).Na krmelci se podepíšeme velkými písmeny -MŠ. Děti přemýšlejí, která slova na M nebo Š začínají. Vystoupíme i na kazatelnu, díváme se"dalekohledem"z ruliček papíru a hledáme významné orientační body - kostel,školu, vysoké stromy, pojmenováváme vesnice v nejbližším okolí. Děti jsou šťastné, vypovídané, mají červené tváře. Menší děti povzbudíme a pochválíme, aby zpáteční cestu bez potíží ušly. V šatně se děti o své dojmy dělí srodiči. Doma i ve škole zachycují své zážitky kreslením a malováním. Při obědě se ptají, jestli občerstvení zvířátka našla a jak jim asi chutnalo.

Podzim končí

, 10/2005
Podzim jsme přivítali s velkou chutí. Zábavné Podzimníčkovo odpoledne pro děti a rodiče bylo plné her a soutěží. Nikdo Podzimníčka dosud neviděl, ale představu má každý. Tak si ho děti s rodiči společně vyrobili podle svého.Využili spadané listí, barvičky, látky apod. I když se nám Podzimníček neukázal, radost nám to nezkazilo, vždyť každý si domů odnesl toho svého, s maminkou vyrobeného.O pár dní později byla celá školka plná živých barviček. Nastal Duhový den. A to pro nás znamená, že jsou všichni od hlavy až k patě barevní. Která barva je nejšikovnější? Soutěže to ukázaly. Přece všechny! O tom všem aspoustě dalších akcí, které v naší MŠ proběhly nebo naopak ještě budou, o tom, co se dětem ve školce líbí nebo nelíbí, se mohou rodiče dočíst v našem čtvrtletníku Sedmilístek. Najdou tam i návody pro společné činnosti doma.Když skončil podzim, děti uspaly stromy, květiny a některá zvířátka. A zima? Té se nebojíme. Chceme pomáhat přírodě, tak se i v zimě postaráme o ptáčky, zvířátka v lese, záhonky, zahrádku. Celý rok se snažíme, aby se dětemu nás líbilo, aby byl každý den něčím zajímavý.

Kamarádi přírody

R. Bouchalová, D. FilipováV lese - namalovala Barbora Gřundělová, MŠ Pražmo., 10/2005
V kroužku Kamarádi přírody jsme se s dětmi zaměřili na svět ptáků a zvířat. Často jsme navštěvovali les a sbírali různé přírodniny, které jsme využili jak při ranních hrách, tak i při pracovních a výtvarných činnostech. Do lesanás provázel náš chlupatý kamarád a maskot třídy Medoušek. Děti plnily různé úkoly, poznávaly hmatem kůru stromů, mech, kamínky, rostliny, jehličí a sluchem zvuky lesa.Na louce se houfovali ptáci k odletu, a tak jsme měli možnost je s dětmi pozorovat. Sbírali jsme také kaštany a žaludy a odnesli je do hájovny pro zvířátka. Loňská zima byla krutá, a tak děti pilně nosily semínkaslunečnic, pšenici, proso, mák do naší ptačí budky za oknem. Při vycházkách jsme také objevili ptačí ráj. Lidé z jednoho domu zavěsili pod střechu asi deset krmítek různých tvarů a velikostí a děti zůstaly s úžasem stát nadtím, kolik ptáků se tam slétávalo.Přišlo období Vánoc a chystali jsme vánoční strom pro zvířata a ptáky. Děti přinesly červená jablíčka na nitkách, lojové koule, šípky, mrkev, kaštany a společně jsme vyrobili řetězy, kterými jsme ozdobili strom na loucenedaleko školky. Při našem odchodu se začaly slétávat sýkorky a ozobávat dobroty. Děti měly ohromnou radost a přály zvířátkům a ptáčkům krásné Vánoce.Jaké bylo naše překvapení příští týden, kdy jsme se vypravili na stejné místo. Už z dálky děti rozzlobeně volaly, že je strom zničený. Vše bylo roztrhané, jablíčka a koule zmizely. Vysvětlili jsme dětem, že všichni lidé seneumí chovat jako kamarádi přírody, ale zklamání dětí i naše bylo veliké. Rozhodli jsme se proto, že o letošních Vánocích nazdobíme náš vánoční strom pro ptáčky na školní zahradě.Na jaře se na louce uhnízdily sojky a straky, a tak jsme měli zase co pozorovat. Dětem se líbily výpravy s lupou do lesa, mohly si samy určovat, co budou pozorovat. Navštívili jsme mini ZOO ve Staré Roli, kde mohly dětisamy krmit poníky a králíky. Nejvíce je zaujal pták Loskuták, poníci, bažanti, sovy a opičák. Všechny zážitky si děti kreslí do svých pracovních sešitů, které si odnesou na konci školního roku domů, aby měly památku na našeputování přírodou.

Vzpomínky

Terezkailustrační foto M. Jedličková, 10/2005
Napsaly děti, které v červnu odešly na 2. stupeň:"Ve školní družině jsem už pět let.Za těch pět let jsme s kamarády prožili spoustu krásných zážitků. Chtěla bych poděkovat p. vychovatelkám, že se o nás tolik staraly. Budu ráda vzpomínat na naši družinku."Lenka"Za těch pět let jsem toho hodně zažila. Jsou zde vychovatelky, na kterých je vidět, že je zajímáme."

Děti vzpomínají na ŠD

Emilie Koblihová, 10/2005
Mnoho dětí stráví ve školní družině kus svého života, na který pak v souvislosti se školou vzpomínají: co jim družina nabízela, jaké byly jejich vztahy k vychovatelce.Namalovala Natálie Szotkowská, ŠD při ZŠ Jablunkov.

Putování za pohárem poznání (4)

Ivana StaňkováObrázek z ŠD Slavkovice., 10/2005
Cílem putování do Území vládce hvězd je uvědomit si velikost vesmíru, poznat pojmy planeta, hvězda, kometa, sluneční soustava, UFO.

Půjdem spolu do Betléma

A. ZítkováMŠ, 10/2005
Doba adventní a vánoční je tady. Patří k ní vůně jehličí, sníh, vanilka, mihotání světýlek a rozzářené dětské oči. Školka se obléká do slavnostního hávu. Snažíme se zachovat vánoční tradice a předat je dětem, umožníme jimzapojit se do všech předvánočních příprav. Pečeme cukroví, vyrábíme drobné dárečky, ozdoby na stromeček z přírodních materiálů, svícínky, adventní věnečky, přáníčka a mnoho další výzdoby, která k Vánocům patří.Zpíváme si"Půjdem spolu do Betléma"a vyprávíme si příběh o narození Jezulátka a o cestě všech koledníků do Betléma. A tak vznikl nápad vytvořit si svůj Betlém ve školce. Ale ne ledajaký! Protože rádi pracujemes odpadovým materiálem, rozhodli jsme se ho využít i nyní. Plastové lahve a hlavička z vaty tvořily základ postaviček, odstřižky látek, krajky, kožešiny, vlna a další přírodní materiál byl využit na jejich dotvoření.Jedno předvánoční odpoledne se ve školce sešli rodiče, děti a učitelky na vánoční dílně, nechyběli ani starší sourozenci, babičky, tety či dokonce tatínkové. Při tvoření postaviček vládla ve všech odděleních báječná tvůrčíatmosféra. Maminky přicházely s již promyšlenými či připravenými oblečky, další nápady se rodily přímo na místě. Až do podvečerních hodin se šilo, lepilo, malovaly se postavičkám obličeje, pletly se z vlny copánky, vázaly sešátky, řasily se sukénky, do ručiček koledníků a kolednic se přilepovaly různé košíčky, jablíčka, pečivo. Vzniklo tak na sedmdesát různých postaviček, jedna hezčí než druhá.Děti pomáhaly tvořit, vybíraly látky, ze kterých spolu s maminkami zhotovovaly oblečení, rozhodovaly, jaké bude mít postava vlasy, obličej, co ponese. Paní učitelky již s předstihem vytvořily s nejstaršími dětmi pozadí -zasněžené roubené domečky a noční oblohu, postavu Marie a Josefa, postavy Tří králů, muzikantů, baču s ovečkami i chlév s jesličkami. Ti rodiče, kteří se nemohli vánoční dílny zúčastnit, tvořili doma a ráno spokojené dětipřinesly tu svou postavičku do školky.Zbývalo již jediné - instalovat celý Betlém v hale MŠ. Z našeho pohledu to byla jedna z nejkrásnějších prací, kterou jsme při výzdobě školky dělali. Obdivovali jsme nápaditost a pečlivost, kterou dospělí uplatnili přitvoření postaviček. Každá byla originálem, měla své kouzlo a my vzpomínali na to, jak přicházela na svět. V hale MŠ zavládla kouzelná vánoční atmosféra, po celý den tu zněly koledy a mihotaly se rozzářené svíčičky. Všem námbylo moc hezky u srdíčka.Po celý rok pak postavičky z Betléma odpočívaly v krabicích a o letošních Vánocích je s dětmi opět probudíme. Už se na to moc těšíme.

Hračky z půdy

Věra JaríčkováMŠ, 10/2005
Přiznám se, že loni v prosinci jsem už nechtěla zažít pořád stále stejný scénář vánočních nadílek. Děti odejdou na svačinu a školnice zatím nanosí hračky pod stromeček, rozsvítí svíčky a když jsou již děti přede dveřmi, pustíkoledu nebo zacinká zvonečkem. Děti jsou překvapeny, učitelky se snaží o výraz čehosi mimořádně svátečního...Protože nyní pracuji jako vedoucí učitelka, snažím se přijít s nějakou změnou. Ve třídě jsou děti povahově odlišné a také značně odlišné jsou i představy o lidských hodnotách, které předávají rodiče svým dětem. Snažím sepo celý rok vést děti tak, aby se kolektiv od září dobře stmelil dohromady, aby si děti zvláště po konfliktech vše v klidu vysvětlily, omluvily se jeden druhému, snažily se být tolerantní, pochopit jednání toho druhého. Naprvní místo kladu pohodu, pěkné chvíle a vzpomínky.V čase předvánočním jsme četli z knihy Čtvero ročních období (Beranová, Rychetská, Dolejší) příběh"Šťastný nový rok". Krásně se zde také hovořilo o hodnotách v životě lidí:"Maminko, byl starý rok šťastný?""Byl Aničko.""Jak se pozná, že byl šťastný?""Byl šťastný, protože nás nepostihla žádná nemoc, nepotkalo nás nic zlého, měli jsme se rádi.""Ato je štěstí, maminko?""Ano, to je štěstí."Když jsme dočetli příběh, stačila jsem ještě zaznamenat stín posmutnění na tváři chlapce, jehož rodiče se právě rozcházeli.Přemýšlela jsem, že i já udělám s dětmi malý test, nakolik se nám daří při výchovné práci dětem předat představu o hodnotách v životě člověka. A tak jsem se jen tak letmo před Vánocemi dětem zmínila, že máme na půdě MŠstaré hračky, které nejsou rozbité a je jim smutno, že si s nimi už nikdo nehraje a leží tam osamocené a zaprášené. Pak mi hlavou bleskl nápad. Tajně jsem hračky přinesla z půdy, omyla je a otřela desinfekčním prostředkem.A už tu byla nadílka. Za sváteční atmosféry přicházíme ke stromečku, ale co to? Pod stromečkem byly hračky, neznámé, zachovalé, ale ne nové. Děti rozhodně byly překvapené, ale jenom chvíli, protože jsem jim řekla, že letosbylo Ježíškovi těch hraček na půdě líto, tak je omyl a dal je pod stromeček dětem. Překvapení dětí rychle pominulo a děti si chtěly hračky půjčit a hrát si s nimi. Byl to opravdu krásný pocit, že děti hračky nezavrhly, že taceloroční snaha pedagoga není přece jen marná! V tuhle chvíli jsem dětem řekla, že Ježíšek byl moc šťastný, že děti tyto opuštěné hračky z půdy přijaly, a jako poděkování jim přinesl plnou krabici dárků nových, které si dětipřály.A to už každé dítě nedočkavě předneslo svou vánoční báseň, vybralo si z krabice vánočně zabalený dárek, rozbalilo ho a ukázalo všem dětem. V tu chvíli se už všechny děti těšily, jak si budou hrát. Zájmu se však těšily dálnejen hračky nové, ale od Vánoc si děti vybírají i opuštěné hračky z půdy.

Ptáčci v zimě

Markéta NachtmanováMŠ, 10/2005
V zimních měsících prožívají volně žijící zvířata obtížné období. Platí to i pro ptáky. Teploty zvláště v noci klesají mnohdy hluboko pod nulu, krajina je pokryta sněhem a hledání potravy je velmi omezené. Tuto situaci s dětmirozebereme a hodnotíme.Rozdělíme ptáky na ty, kteří odlétají za sluníčkem, a na ty, kteří u nás zůstávají i přes zimu. Poznáváme je podle obrázků a fotografií rozvěšených po celé třídě. Společně je pojmenujeme, všímáme si jejich typických znaků(barva, velikost), řekneme si, kde žijí a čím se živí. Některé ptáky přiblížíme dětem tím, že si vyslechneme píseň nebo báseň, jindy k lepšímu poznání pomůže hádanka. Výborné jsou i nahrávky ptačí"řeči". Děti usilujío"přetlumočení"do řeči lidské. Známé jsou zvukomalebné čimčarara čim nebo krá krá.Vyjmenujeme pět základních věcí, které ptáci a živočichové k životu potřebují: vodu, vzduch, obydlí, prostor a potravu. Zkoušíme napodobit pohyby ptáků. Poskoky, skoky, pohyb na kladině nebo na skluzavce, imitace letu.Vysvětlíme dětem, že ptáci mají peří a duté kosti, aby jejich hmotnost byla co nejmenší a umožňovala jim létat.Děti představují jednotlivé druhy ptáků, seřadí se podle určeného pořadí ptáků nebo jiných znaků tak, jak uvádí učitelka nebo i děti. Karty ptáků uloží děti do kostky.Pak kostkou házejí, určují, o kterého ptáka jde, vytleskají jeho jméno po slabikách a podle počtu slabik zaujmou pozici na stanovišti 1, 2, 3... Sýkorka letí sesbírat 5 kostek, vrána udělá 4 poskoky apod.Děti kreslí a malují ptáčky, hrají na flétnu, tancem vyjadřují typické ptačí pohyby.Učitelka vyjmenovává, čím se ptáci můžou živit a děti určují, co do krmítka patří a co nikoliv. Jednotlivé druhy potravy rozlišujeme hmatem. Vyrábíme krmení pro ptáčky: Do hrnce vložíme tuk Iva, rozehřejeme, sypeme vše, cosi děti během týdne nanosily - slunečnicová semena, mák, strouhanku, oříšky, vločky, semena tykví, řepky, proso atd. Řádně promícháme. Kelímek od jogurtu na dně propíchneme a provlékneme korálek s provázkem na zavěšení. Kelímeknaplníme směsí. Doprostřed zapíchneme větvičku nebo špejli, aby procházela až na dno kelímku (ptáček se přidržuje). Místo kelímku lze použít šišku. Po roztažení a vypadání semínek ji zaplníme (patláním) směsí. Hezký je ivydlabaný kokos.Když ptáci slétnou na naše zavěšená krmítka, děti stojí u okna a"komentují", jaký je jejich počet, všímají si, jak rychle zobou, jak se pohybují, o jaké ptačí druhy jde apod. Děti vedeme i k tomu, aby o ptácíchmluvili s rodiči a aby měly krmítka i doma. Je vhodné, když děti samy přimějí své rodiče ke zhotovení krmítka a ke krmení ptáků.Naši snahou je, abychom děti vedli ke správnému poměru k živým tvorům, aby děti podle svých sil a možností pomáhaly zvířatům v obtížných životních podmínkách.

Stromečku, vstávej

Miloslava PecinováMŠ, 10/2005
S blížícím se adventem přemýšlíme, jak ozdobíme tradiční symbol Vánoc. V posledních letech se podvědomě vracíme do časů našich předků, upřednostňujeme neokázalost, skromnost, přírodní materiály. Perníčky ani sušené ovoce už pronás nejsou žádnou novinkou, poradíme si s vizovickým těstem. Ze stromečků se smějí slaměné ozdoby a červené mašličky.Když nám zbude stromeček navíc, chceme na něj navěsit něco, co bude originální, nenáročné na přípravu i peněženku. Naše česká kuchyně i příroda nám poskytnou vše, co potřebujeme: těstoviny, polní plodiny, zeleninu ipečivo. Materiál postačí na dva stromečky. Jeden pro ptáčky a zvířátka a druhý pro hospodyňku do kuchyně. Oba smrčky se setkají s nebývalým ohlasem z řad rodičů a dětí.

V cukrárně

Jitka Horová, 10/2005
Přináším inspiraci pro přetváření odpadových materiálů a přírodnin s náměty pro snadnou výrobu atrap sladkostí. Sladké téma je motivací pro malé i velké, pro šikovné i netrpělivé.Modré bonbóny - polystyrén s vánočním balicím papírem a celofánem.celofán.celofán