Štěstí ve střevech

Za co všechno v našem těle vlastně můžou bakterie? 

Střevní mikrobiota je soubor všech mikroorganismů, kterých máme v našich střevech 10¹³  a váží 1,5 až 2 kg. Střevní mikrobiota představuje v nadneseném slova smyslu samostatný orgán lidského těla, tzv. second brain (druhý mozek), který zásadním způsobem ovlivňuje celou řadu fyziologických procesů v našem těle. Během prvních několika dnů života je střevo novorozence dynamicky kolonizováno pestrou škálou mikroorganismů. Pro úspěšný start této kolonizace je primárně velmi důležitý způsob porodu, který určuje, jaké typy bakterií budou ve střevě dítěte v prvních dnech života dominovat a jaké bakteriální skupiny budou během následujících měsíců či roků určovat celkovou kompozici střevní mikrobioty.  

Čtěte také článek Radkina Honzáka:Jak duše v břiše zajištuje spánek

Takže jaký způsob porodu je ideální?

Víme, že dítě, které přijde na svět přirozeně, má nižší riziko vzniku alergií, atopické dermatitidy nebo astmatu. To dnes už studie dokazují. 

Má střevní mikrobiota vliv i na naše duševní zdraví?

Vezměme si serotonin, tedy hormon štěstí. Devadesát pět procent ho máme ve střevech. A bakterie jsou jedním z důležitých producentů tohoto hormonu. Dalším příkladem je gama-aminomáselná kyselina, která je také důležitým neurotransmiterem a je s oblibou používána ke zklidnění úzkostných stavů. Tuto látku s různými modifikacemi nalezneme v řadě léčiv používaných v psychiatrické praxi. Takže ano, mikrobiom zcela zásadně ovlivňuje naše duševní zdraví. Řada studií ukazuje, že střevní mikrobiom a jeho změna ovlivňuje nejen metabolismus a imunitu, ale také lidskou psychiku a chování. Jedná se tedy o zásadní průlom v pohledu na vývoj a regulaci duševního zdraví člověka. 

Další články z oblasti vědy a zdraví čtěte v aktuálním čísle.

Lidský střevní mikrobiom se skládá z přibližně 1000 různých bakteriálních druhů a je zapojen do mnoha aspektů lidského zdraví a nemoci. Účastní se obousměrné komunikační cesty s centrální nervovou soustavou (CNS), příznačně pojmenovanou gut-brain axis (osa střevo – mozek). Má se za to, že střevní mikrobiota moduluje různé centrální nervové procesy prostřednictvím bloudivého nervu. Děje se tak prostřednictvím mikrobiálních metabolitů a imunitních mediátorů produkovaných bakteriemi, které spouštějí změny v neurotransmisi, neuroinflamaci a v celkovém chování. Řada studií prokazuje, že poruchy střevního mikrobiomu souvisejí s řadou neuropsychiatrických poruch, včetně Parkinsonovy choroby, autismu, schizofrenie a deprese. Přesný mechanismus, kterým střevní mikrobiota způsobuje nebo mění stavy neuropsychiatrických chorob, není dosud zcela objasněn. Nicméně je zcela zřejmé, že střevní mikrobiota se na vzniku a průběhu těchto onemocnění podílí.