Kmenové války dnešních dnů

Štěpení společnosti kvůli odlišným hodnotám (politickým, náboženským či ekonomickým) samozřejmě neprobíhá jen v rodinách. Zde je nicméně skutečně fascinující, neboť přetíná jedny z nejstarších a nejpevnějších lidských pout – pouta pokrevní. Proč si většina lidí tvrdohlavě stojí za svými názory a odmítá z nich ustoupit? Proč dávají přednost mylným představám před vědeckými fakty? A proč na abstraktních hodnotách tak moc záleží? Odpovědí může být naše kmenové myšlení.

Všichni jsme zaujatí

Je jedno, zda věříte v neviditelnou ruku trhu, chcete spasit svět před globálním oteplováním, bojujete za práva menšin, nebo naopak za tradiční heterosexuální rodinu. Z evolučního hlediska podléháte stejným kognitivním zkreslením a zaujetí jako stoupenci opačného názoru. Mezi ně patří například používání dvojího metru na nemorální činy názorově blízkých lidí oproti stejným činům názorových oponentů. Dále sklony k autoritářství, diskriminaci, selektivnímu vybírání faktů či nesouhlas s vědeckými výsledky odporujícími vlastnímu přesvědčení.

Nejvíce jsou v tomto směru prozkoumáni obyvatelé Spojených států, na nichž sociální psychologové provedli desítky, ne-li stovky, vědeckých experimentů. Přestože se dříve myslelo, že zaujatí jsou zejména konzervativci (stoupenci republikánů), novější studie ukazují, že liberálové (voliči demokratů), jsou na tom podobně. Liší se ale v konkrétních otázkách. Zatímco konzervativci jsou více dogmatičtí, pokud jde o náboženství či homosexualitu, liberálové mají častěji doktrinářský přístup k přírodnímu prostředí a jsou více zaujatí ohledně znevýhodněných skupin. Například když účastníkům experimentu předložili k posouzení několik vědeckých studií, liberálové vyhodnotili jako méně důvěryhodné ty, v nichž privilegovaná skupina (muži a běloši) vycházela v lepším světle než „skupina obětí“ (ženy a černoši), oproti těm s opačnými závěry. Přičemž konzervativci vyšli z testu jako ti méně zaujatí.

Čtěte také Řeč symbolů free tekno komunity

Toto kmenové myšlení, kdy selektivně vybíráme a jsme méně kritičtí k informacím, které podporují zájmy našeho kmene, a naopak se vyhýbáme nevyhovujícím informacím a jsme vůči nim skeptičtí, není nezbytně iracionální. Pokud je našim cílem prosazovat určitou agendu, je to rozumná strategie, a to i za cenu podpory fakticky nesprávných názorů. Například levicové zaujetí pro menšiny a sociálně slabé může pomoci snížit nerovnost, podobně jako již v historii přineslo ženám volební právo a snížilo rasovou segregaci a diskriminaci Afroameričanů.