Genealogie a hledání identity

Dědičnost a výchova

Již dlouho se odborníci přou, jestli mají na lidskou povahu vliv spíše geny, nebo prostředí. Tato debata vyústila v takzvanou interakcionistickou hypotézu, podle níž má to, co je vrozené, i to, co je získané v průběhu života, hlavně v dětství, srovnatelný vliv. Tyto dva faktory nemusejí být v rozporu, často je tomu dokonce naopak. Například úzkostný rodič předá svému dítěti geny úzkosti, ale rovněž platí, že dítě od něj odpozoruje úzkostné strategie, jako například obezřetnost a snahu o bezpečí. Vzhledem k tomu, že nejvíce formativní jsou dětské roky, platí, že prostřednictvím dědičnosti i výchovných postupů od rodičů přejímáme řadu rysů. Like father, like son, zní anglické přísloví. Jaká matka, taká Katka, říká se v našich končinách.

Zdá se však, že se jedná o pouhou tendenci, která někdy nefunguje a zajisté neplatí fatálně. Člověk je vyvíjející se tvor s flexibilní povahou.