Jsme tu, na malou chvíli


„Den pohřbívání otce není ztracený den. V ten den se synové a dcery obírají novými myšlenkami. V ten den se synové a dcery svému otci teprve stávají syny a dcerami. V ten den se synové a dcery teprve stávají svým dětem otci a matkami.“

Tato slova od Kurta Martiho jsem poprvé zaslechl na zádušní mši v Břevnovském klášteře, když mi umřel děda. Od té doby jsem je už mnohokrát sdílel se svými blízkými, když se zase oni museli s někým rozloučit. Vždy znovu jsem se přesvědčoval o tom, že těch pár slov promlouvá nejen ke mně, nýbrž že vyjadřují hlubokou pravdu o lidské zkušenosti.

Placená zóna