Duševní zdraví v práci

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má dobré a bezpečné pracovní prostředí pozitivní vliv na duševní zdraví, naopak špatné pracovní podmínky, v nichž může docházet k projevům diskriminace, nerovnosti, nadměrné pracovní zátěže nebo nejistoty z potenciální ztráty zaměstnání, mohou mít na duševní zdraví negativní dopad. To znamená, že pracoviště může být místem, které duševní zdraví zlepšuje, nebo ho naopak může zhoršovat.

Význam duševního zdraví a wellbeingu asi není třeba zdůrazňovat. Zejména pandemie covidu-19 poukázala na velké slabiny, které v této oblasti jako společnost máme, ale zároveň téma duševního zdraví posunula do popředí – kde, doufejme, ještě dlouhou dobu zůstane. V práci trávíme během života velké množství času, a tak může zásadním způsobem přispívat k našemu wellbeingu, nebo na něj mít naopak negativní dopady. Pracovní prostředí není oddělené od společnosti, může být tedy místem, které reprodukuje, nebo dokonce zesiluje společenské problémy, jež mají škodlivý vliv na naše duševní zdraví. Sem patří zejména různé formy diskriminace a nerovností na základě pohlaví, genderu, etnicity, sexuální orientace, socioekonomického původu nebo věku či jejich vzájemných průniků. Lidé zároveň nepřicházejí do práce s čistými štíty, ale mají ještě před vstupem na pracoviště své vlastní žité zkušenosti například s duševním onemocněním, diskriminací nebo genderově podmíněným násilím. Pro zajištění bezpečného pracovního prostředí je tedy podstatné reflektovat různorodost a jedinečnost těchto zkušeností. 

Gender a duševní zdraví v práci

Pracovní trh jako takový již spoustu nerovností obsahuje a ty se projevují v tom, na jaké pozice mohou jednotlivé skupiny lidí dosáhnout, co se od nich očekává a jaké chování je považováno za žádoucí. Hmatatelné projevy genderové nerovnosti můžeme vidět například na gender pay gapu (rozdílech ve výdělcích) a gender pension gapu (rozdílech ve výši důchodů). Do obojího se promítají faktory, jako je přímá a nepřímá diskriminace, segregace trhu práce, pečující povinnosti, genderové stereotypy a očekávání. Důležitou roli zde hraje zejména péče, přičemž v České republice stále pečují převážně ženy. Všechny tyto aspekty mají nebo mohou mít vliv na to, jakou práci můžeme vykonávat, jak se v ní cítíme a jak se nám v ní daří.