Modrý život

Intenzivní práce s lidmi vyžaduje přiměřeně intenzivní mentální „reset“. Každé léto se proto stěhuji na chatu u jezera a snažím se doplnit duševní síly z proběhlého školního a terapeutického roku. Být chvíli bez lidí, dočíst všechny rozečtené knihy a pozorovat ptáky u krmítka – to je můj pravidelný plán. Nakonec ale volný čas bez klientek a klientů stejně využívám spíše k osobnímu rozvoji, psaní a připravování projektů na další období. Nedokážu moc dlouho „nic nedělat“. Letos jsem se zařekla, že se vrátím ke starým časům, kdy jsem jako malá jezdila na skautské tábory, a připomenu si zásady „modrého života“. Intuitivně jsem cítila, že těchto sedm starých principů v sobě skrývá bohatství početných knih moderního osobního rozvoje. Sebevědomí, disciplína a návyky, smysl života, odvaha ke změně… všechno tu už bylo!

Staré hodnoty

Koncept nazvaný Modrý život pochází z pera Jaroslava Foglara, jednoho z nejúspěšnějších autorů knih pro mládež a dlouholetého skautského vedoucího. V jeho knihách a komiksech se pravidelně vyzdvihují morálka, odolnost a dobré přátelské vztahy (nejen) mezi pěticí chlapců z Rychlých šípů. V dramatickém kontrastu k těmto hodnotám pak v napínavých příbězích s jasným morálním poselstvím stojí povahové vady či neřesti negativních postav, například z Bratrstva kočičí pracky. „Být Mirek Dušín“ se stalo metaforou pro ctnostného člověka, zatímco Bohouš z Bratrstva je synonymem pro někoho, kdo je pomalejší, naivní až hloupý.

V knize Přístav volá je Modrý život vysvětlen jako pokus o následování ctností „pravých a správných aristokratů“, o kterých se říkalo, že mají „modrou krev“. Hrdina Láďa Vilemín své přání přiblížit se hodnotám šlechty rozvádí: „A já chci být takovým aristokratem, ne ovšem z nějakého zděděného šlechtického titulu, který by na mě přešel bez mé zásluhy, ale který bych si zasloužil vším, co dělám. A tak jsem si vytvořil nový vzorný Modrý život a snažím se jím žít, abych se stal pravým šlechticem. Ne titulem, ale svými činy, celým svým životem.“

Splnění svých úkolů si pak každý den zaznamenává do tabulky modře, ostatní okénka nechává prázdná. Postupem času tak má přehled, v jakých oblastech se mu daří více a kde naopak musí přidat. Cílem není mít vše modré. Cílem je vydržet a přes počáteční neúspěchy a selhání se stále k rutině vracet.

Jsou zásady dobrého života formulované před více než devadesáti lety přenositelné i do naší doby? Jak nám a našim dětem dodržování Modrého života může v novém školním roce pomoci pěstovat dobré fyzické i duševní zdraví?