Martin JáraPraha, Pražská vydavatelská společnost a Homeopatická klinika Praha 2004, 210 s.Járova monografie je zaměřena na teorii snů a zejména na jejich využití v psychoterapii (jak ostatně vyjadřuje i podtitul: Psychoterapeutické inspirace). Autor ji určuje primárně odborníkům, ostatní zájemce však neodrazuje.Kniha je psána s velkým rozmachem, vysokými ambicemi a obrovským osobním nasazením. Vychází z pečlivě pročtené české literatury doplněné o tituly v angličtině a odkazuje na řadu uměleckých literárních děl, která se nějakýmzpůsobem ke snům vztahují. Autor se nebojí použít vlastní sny s osobním kontextem, okamžité nápady, komentovat a kritizovat klasiky tématu. Motorem celé knihy je autorova velká fascinace spánkovým sněním. Jára je nadšenýobdivovatel snů a své zanícení se snaží teoreticky uchopit a prakticky použít. Východiskem je mu Gestalt terapie, ukrajuje však sdělení ze všech dostupných pramenů, zejména z analytické psychologie. Nedostatkem inspirace tedytato publikace netrpí, problematická je však nezávaznost, s jakou jsou koncepty propůjčovány, letmo hodnoceny a zase odkládány."Klíče"ke snu probírané v samostatných kapitolách jsou asociace, projekce, kompenzace aretroflexe. Tyto termíny jsou vágně uchopeny a chaoticky používány. Značný prostor je věnován tématu, zda v terapii používat či nepoužívat interpretace. Autor se klikatě dopracovává spíše k záporné odpovědi. Interpretace jeJárovi nápadem ke snu, který terapeut okamžitě explicitně vyjádří. Takové interpretování je potom snadné negovat. Nejsou však zmíněny okolnosti, jako je vhodné načasování výkladu, terapeutovo povědomí o tom, proč interpretacipoužil, a jeho zodpovědnost za to. Výklad nemusí"ničit tajemství a sílu snů", jak Jára varuje, může vést naopak k prožitému náhledu. Podstatnou součástí knihy jsou příklady terapeutické práce. Jsou tu zápisypůsobivých snových obrazů a příběhů, ale jejich terapeutické použití zůstává nejasné. Nahlédnuty jsou velké psychické síly, které se ve snech zrcadlí, další práce se jich však už netýká. Jakoby úzdravná síla snů spočívala pouzev jejich samotných obrazech a obdivu k nim. Co se týká pozice terapeuta, Jára se například domnívá, že terapeut, který zná vnější kontext (tedy život klienta), je při hledání významných míst snu spíše v nevýhodě. Dále má podleautora terapeut"skoro zodpovědnost nabídnout své sny klientovi", protože"sny praktikujícího terapeuta...patří i klientovi". Tato"skoro zodpovědnost"ovšem vyznívá například při představě terapieklienta s osobnostní poruchou problematicky. Kniha celkově opomíjí veškeré kontraindikace a omezení vyplývající z diagnózy. Každá původní česká práce je v záplavě překladů potěšujícím nakladatelským počinem. Též nadšení prosnový svět je v době fascinované především vnějšími hmatatelnými obrazy sympatické. Otevřená prezentace své terapeutické kuchyně a vnitřních myšlenek je zase obdivuhodně odvážná.

Placená zóna

Ervin Široký