Reality show, která nezná sebe samu

"Vyvolení"se sice mezi sebou dohadují, jak je asi vidí lidé"v reálu", a staví se tak do pozice virtuality, neskutečného života, přesto poměrně zdravá logika říká, že je to přesně naopak. Ve společnostičlověk stále nosí masky, hraje role, které mu přináší život. Teprve když zmizí z veřejného prostoru a ocitne se sám, zábrany pominou, stává se sám sebou a na nic si nehraje. Také se tomu říká individualismus technickécivilizace, individualismus, který spočívá v zapírání jedinečného já, individualismus masky, postavy, ale nikdy osoby. Z pohledu této logiky ukazuje vila vyvolených skutečnější svět, než je ten, který vidíme běžně kolem sebe.Vyvolení jsou přirozenější než lidé na veřejnosti, neboť i kdyby nebyli zbaveni všech funkcí a rolí, kterými byli před vstupem do vily zotročeni, anebo stihli přijmout role nové, nebudou s to udržet je pod nepřetržitýmněkolikaměsíčním dohledem kamer.Jenže ani tato logika není bez závad. Z jiného úhlu pohledu lze - navzdory tvrzením samotných aktérů ve vile a těch, kdo se kolem nich točí - tvrdit, že ve vile o nic takového jako"životní zkušenost"či poznánísebe samého nejde. Vilu charakterizuje uzavřenost vůči světu, kdežto porozumět sobě znamenalo vždy právě porozumět světu kolem sebe, otevřít se celkovým kontextům, a ne naopak.Dejme tomu, že si ve vile nikdo nehraje na žádného mudrce, ale jen se hovoří o životní zkušenosti či o odhalení tajemství toho či onoho aktéra. Jenže opravdové tajemství"má zůstat tajemným a můžeme se k němupřibližovat pouze tak, že je ponecháme být tím, čím vpravdě jest: něčím zahaleným, ustupujícím, tajemným. Násilí odhalování neautenticky zakrývá autentickou skrytost". Je rozdíl mezi neautentickým zakrýváním (role, funkceobyvatele vily) a zakrýváním, kterým se právě chrání tajemství. První typ zakrývání vede nejvýše k poznání ze zvědavosti, k poznání, které trvá chvilku, nic nestojí, není spojeno s přemýšlením (zapnu televizi a vidím), a takkoneckonců vede k nudě - pokud ho nevystřídá zase nějaké podobné chvilkové vzrušení.Neopravdovost tohoto poznání je vidět na jeho struktuře: cosi zakrývá tak, že to vystavuje pohledu. Cílem je vystavit nevystavitelné: máme tu poznání, které nerespektuje skutečnost, kterou si vymiňuje poznat. Sebevíc kamerneodhalí to, co je zásadně spjaté se skrytostí - tajemství jedinečné osoby.

Placená zóna

Tomáš Hejduk