Nehrozí, že počítačové hry nahradí dítěti kamarády?

Naše děti si přinesly hru World of Warkraft. Samozřejmě je hraní baví. Zajímalo by mě, jak tyto hry ovlivňují myšlení dětí (ve škole se nebaví o ničem jiném než o počítačových hrách, myslí na to, jak si koupí to a zařídí tamto ve hře), a také jejich soužití. Nenahrazuje internetová hra pobyt s kamarády a pobyt s rodinou? V jakém věku jsou děti těmito hrami nejohroženější? Mohou mít i pozitivní vliv? Jana Férová Počítačové hry mají svá pro a proti a také záleží na věku dítěte a druhu hry. Často slyšíme o jejich agresivním obsahu, který může navést dítě k agresivním činům v reálném světě. Majíli děti ještě další zájmy a s hrou tráví jen chvíli denně, je to dobré znamení – v tomto směru je můžete podporovat. Nebezpečí hrozí tam, kde se dítě do virtuálního světa noří na několik hodin denně, případně o víkendu hraje nepřetržitě osm, dvanáct i více hodin v kuse. Při takto intenzivním hraní se snadno setře hranice mezi virtuální realitou a skutečností. To může vyústit v nepřiměřené reakce vůči okolí, může to mít dopad na omezení „živých“ kontaktů a samozřejmě i na zdraví dítěte. Někdy dochází k prolnutí osobnosti ve skutečném světě a osobnosti postavy ve virtuální realitě – ale to jsou už hraniční případy. Dobré je s dítětem občas u hry posedět nebo si ji sama zkusit zahrát – poznáte, o čem to je, v čem je nebezpečí nebo potenciál hry. Také zjistíte, zda dítě hraje hru pouze na svém počítači nebo on-line. Pokud hraje po síti, musí se seznámit s pravidly bezpečného pohybu v tomto prostoru (nevyzrazovat na sebe či rodinu citlivé či zneužitelné informace). Osvědčuje se mi dohoda, že se syn přijde zeptat, když chce hrát on-line hru. Můžu tak ohlídat, kam se připojuje a za jakých podmínek. World of Warkraft se hraje na Free serverech, které jsou zdarma, přístup na Offic servery je placený. Tady je na místě pozornost u starších dětí, které už by uměly zaplatit přístup ke hře z vaší platební karty. Druhá stránka počítačových her spočívá v tom, že svým způsobem dítě rozvíjí. Záleží hodně na druhu hry. Zmíněná hra WoW vyžaduje schopnost plánovat, vytvářet strategie, dává prostor tvořivosti. Mluvila jsem před nějakým časem s kolegou psychologem, který v současné době pracuje ve firmě vyvíjející počítačové hry. Zastával názor, že bychom měli přepsat učebnice kognitivní psychologie. Děti ve věku 5 nebo 6 let jsou podle jeho zkušeností schopné díky hraní složitých počítačových her řešit velmi komplexní úkoly, které jsou v hrách obsažené. Některé druhy počítačových her se využívají při rozvoji pozornosti nebo tréninku paměti u všech věkových skupin – od dětí po seniory. Doporučila bych sledovat, jaké hry dítě hraje, kolik času s nimi tráví a jak počítačová hra ovlivňuje jeho další aktivity a chování v nich. Počítačových her se nemusíme děsit, ale coby rodiče bychom měli jejich výběr a hraní usměrňovat. Například nabídnout hru se stejným principem, ale jiným prostředím (budování vojenských základen vs. budování zoologické zahrady). U dětí, které mají sklon k nadměrnému hraní, je na místě zajistit pozitivní motivaci k jiným činnostem. Mám tím na mysli, že nebudu dítě posílat na hřiště za trest, ale stále budu běžné aktivity prezentovat jako něco příjemného. V neposlední řadě musíme jít sami příkladem. Uvědomit si, kolik času trávíme u televize, s počítačem, brouzdáním po internetu nebo hraním počítačových her – abychom nebyli ti, kteří kážou vodu a pijí víno, což děti velmi rychle odhalí.