Jak se s pacienty vzájemně překvapujeme

Klienti s návykovými nemocemi často překvapují nás, terapeuty - v dobrém i špatném. Tak jistý chlapec nás překvapil „pozitivním“ nálezem syfilis, jiní nitrolebním krvácením s netypickými obrazy. Pacient s deliriem tremens se domníval, že se ocitl v rychlíku do Bagdádu. To bylo překvapení! Nově přijatý mladý muž přišel s překvapivým problémem, jak během léčby zajistit náležitou péči o svého miláčka. Miláčkem byl potkan. Myšlenku, že bych tímto úkolem pověřil sociální pracovnici, jsem zavrhl. Předpokládal jsem, že by nesouhlasila. Nejoriginálnějším vánočním přáním, jaké jsem kdy dostal, byla kopie normalizovaných jaterních testů jednoho abstinujícího závislého na alkoholu. Jiný abstinující nám poslal diplom za účast na maratónu. Jistý přítel abstinent zorganizoval na našem oddělení koncert Lenky Dusilové. Překvapení to bylo už tím, že do té doby jsem neměl tušení, co je to alternativní rock. Abych s klienty, co se překvapování týče, alespoň jakž takž udržel krok, složil jsem kromě jiných děl také abstinentský balet nazvaný „Vzrušující“. Toto dílo je možné shlédnout na mé webové adrese www.youtube.com/drnespor. Nahrávka ovšem zachycuje pouze mé sólové vystoupení, nikoli překvapený sbor budoucích abstinentů, pro který je určena. Důvodem je povinná mlčenlivost. Na zmíněném webu je ke zhlédnutí i překvapivý smích chytré ryby nebo smějící se veverka abstinentka, kteréžto kreace také s klienty radostně cvičíme. Docent Skála nám kdysi na supervizní návštěvě poradil právě to, abychom pacienty překvapovali. Ne pouze zaujali, ale překvapovali. Jaroslav Skála uměl překvapovat i své spolupracovníky a kolegy. Jednou jsem přišel na jeho socioterapeutický klub zvaný KLUS (Klub lidí usilujících o střízlivost). Přemýšlel jsem tehdy, jestli raději nevyrazit někam za kulturou. Nakonec zvítězila zvědavost, čím lišák Skála přítomné překvapí. Kde se vzala, tu se na KLUSU vzala operní pěvkyně a mocným hlasem tam stříhala jednu árii za druhou. Docent Skála nebyl jediným, kdo uměl překvapit. Mladý muž dychtící po přijetí a uznání ze strany otcovské postavy se ke svému překvapení z čista jasna ocitl na klíně mohutného amerického terapeuta. Ten ho vzápětí počal chlácholivě hladit po hlavě. Mistrem v překvapování byl doktor Milton H. Erickson. Jednou za ním přišel závislý muž a stěžoval si, že všichni v okolí pijí, a proto musí pít i on. Erickson ho poslal do botanické zahrady, ať si tam prohlíží kaktusy. Některé druhy vydrží léta bez jediné kapky. Ericksonův pacient si nedokázal představit, že by se pohyboval v jiných prostředích a stýkal se s jinými lidmi než dříve. Naučil se to až v botanické zahradě. Někteří naši pacienti si nedokáží představit, že by po vydatném obědě pili něco jiného než pivo. V takovém případě s oblibou říkám, že staří Číňané zapíjeli i svá vydatná jídla čajem už v době, když lidé v Evropě běhali nazí po lesích. Občas se podaří překvapit daleko větší okruh lidí, než je terapeutická skupina nebo komunita. S kolegy Ladislavem Csémym a Hanou Sovinovou jsme si položili otázku, kolik je v České republice alkoholiků. Vyšlo nám, že mezi osobami staršími 18 let bude nejméně 2 % závislých na alkoholu a asi pětina je těch, kdo alkohol užívají rizikově nebo škodlivě. Počet závislých na alkoholu se ale může také pohybovat až někde kolem půl miliónu. Poté, co jsem tyto údaje zveřejnil na blogu, se ozvala řada překvapených reakcí. Jeden pan inženýr označil moji snahu o prevenci škod působených alkoholem za antisociální. Napsal, že těžce pracující člověk si přece neodpočine procházkou v parku. Ale proč ne? Třeba játra bývají po procházce v parku daleko odpočatější než po návratu z hospody. Chce to jen změnit staré stereotypy. A překvapit sám sebe.