Guilfort se narodil před 115 lety v obci Marquette ve státě Nebraska. Již jako dítě vnímal významnější rozdíly ve schopnostech a zájmech členů vlastní venkovské rodiny, což později podnítilo jeho zájem o diferenciální psychologii. BA získal na univerzitě v Nebrasce (1922), Ph. D. na Cornellově univerzitě (1926), doktorát práv v Nebrasce (1952) a doktorát věd na univerzitě v Jižní Kalifornii (1962). V počátcích své vědecké práce byl přitahován chemií, zvláště pravoúhle uspořádanou periodickou tabulkou prvků. To se později projevilo v jeho přístupu ke klasifikaci schopností a myšlenkových operací a v atomizované koncepci psychických vlastností utříděných na potřeby, schopnosti, temperament, postoje a zájmy (1959). Získané zkušenosti jej vedly k přesvědčení, že inteligence není jen obecnou schopností a že měření inteligenčními testy nezachycuje specifické stránky inteligence, jako je talent, nadání a tvořivost. Myšlení rozdělil na divergentní a konvergentní. Určil faktory tvořivého myšlení a měřil je výkony v psychologických testech, jimiž se každý z těchto druhů myšlení projevuje. Po skončení 2. světové války inicioval na univerzitě v Jižní Kalifornii výzkum talentů. Vznikl model schopností uspořádaný v trojrozměrné matici s pěti duševními operacemi, pěti druhy informačních obsahů a šesti druhy informačních forem, sloužící jako hodnotný heuristický nástroj a plán zlepšování intelektuálních schopností prostřednictvím cvičení. V jeho práci je důležitý termín struktura intelektu označující inteligenci jako souhrn operací, obsahů a produktů, přičemž existuje pět druhů operací - poznávání, paměť, divergentní produkce, konvergentní produkce, hodnocení, šest druhů produktů - jednotky, třídy, vztahy, systémy, transformace a implikace, a pět druhů obsahů - vizuální, sluchové, symbolické, sémantické, behaviorální. Každá z kategorií uvedené struktury je nezávislá, proto existuje teoreticky 150 různých složek inteligence. Kupříkladu kognitivní operace lze rozdělit na 30 dílčích schopností (6 produktů x 5 obsahů). V díle The Nature of Human Intelligence (1967) popsal strukturu lidské inteligence pomocí šesti schopností: poznávání, pamatování, vybavování, dedukce, indukce a řešení problémů. Dále uvedl pět oblastí, jimiž člověk získává informace: zrak, sluch, obsah, symbol, chování. Výstupem je poznání, které se skládá z položek spojených společnými znaky, příbuzností, opakem, podobností či posloupností. Jejich dalším tříděním je možné se dopracovat k systémům, jež vytvářejí struktury nebo sítě, a z nichž lze vyvozovat důsledky i předpovědi. J. P. Guilford zemřel roku 1987 ve věku 90 let v Los Angeles.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.