Je patrné, že sexuální norma se neustále mění. Domníváme se, že v současnosti právě směrem k BDSM. To by mohlo být i jedno z vysvětlení, proč je dnes toto téma tak populární. Je pravdou, že v české BDSM komunitě vyvolala kniha Padesát odstínů šedi (PD 1/2013) i její pokračování rozporuplné reakce, stejně jako kniha Otrok od Sylvy Lauerové. Problém však nepramení z děje samotného, ale z obavy, že tyto romány budou nadále podporovat negativní stereotypy o lidech, kteří BDSM praktikují a budou přispívat k jejich stigmatizaci jako osob, které mohou být pro společnost nebezpečné. Lidé, kteří BDSM reálně praktikují dokáží při četbě rozlišit, co z popisovaných věcí je reálné a co ne, ovšem člověk, který se v knize s touto tématikou setká poprvé toto rozlišení postrádá. Samotné téma románu (potenciálně nebezpečný muž a nevinná dívka) není zase tak nové. Vzpomeňme třeba na Krásku a zvíře z roku 1757. Netroufáme si tvrdit, co má blíže k realitě všedního dne. Jestli vykonstruované štěstí Christiana Greye nebo vykonstruované neštěstí Lermontova Démona. Pokud máme mluvit o BDSM, jsme pro uvedení jeho celého významu. BD - bondage, discipline, DS - dominance, submission, SM - sadism, masochism. Je to tedy pojem, který pojímá mnohem širší oblast než jen SM. BDSM neřeší jakého pohlaví je partner, ale co a jak s ním děláme. Za vhodnější než označení „BDSM orientace“ považujeme termín „BDSM preference“.

Placená zóna

Zdeňka Řezníčková; Marek Pospíšil