Zaostřeno na výkon

Máte dojem, že k úspěchu potřebujete hlavně náležité vědomosti, schopnosti a nadání? Podle mnohých odborníků má pro celkový výkon o dost větší význam výkonová motivace. Ve svém bádání na tomto poli se věnují jak dosahování, tak nedosahování úspěšných výkonů. Ke standardním dimenzím výkonové motivace patří cílevědomost, síla motivace, vytrvalost, očekávání úspěchu, obava z neúspěchu a samostatnost. V tom, jak silně se budeme schopni motivovat k výkonu, hraje do jisté míry roli dědičnost ve smyslu zděděné míry aktivnosti nebo pasivnosti nervové soustavy. Větší část motivační síly se ovšem utváří během našeho života, v dětství. Důležitá je podnětnost prostředí, např. kolik má dítě místa na hraní, jaké má hračky, knížky, kreslicí potřeby. Pozitivně působí také výlety nebo návštěvy zajímavých míst a rovněž kvalita i kvantita interakcí mezi rodiči a dítětem, možnost navazovat sociální kontakty a podpora při učení. Dalším důležitým aspektem je výchova k samostatnosti. Matky dětí, které posléze vykazují vysokou výkonovou motivaci, vyžadovaly na těchto dětech samostatnost v sebeobsluze (hygiena, oblékání) a za tyto projevy své děti vřele odměňovaly. Děti si mohou stavět své vlastní cíle a dělat své vlastní chyby. Rodiče je podporují při volbě přiměřeně náročných cílů, respektují jejich schopnosti, chválí děti za úspěchy a nespěchají s pomocí, pokud se dítě dostane při své snaze do potíží - podpoří ho až ve chvíli, kdy se zdá, že už chce na splnění úkolu rezignovat. Na vývoj dítěte působí příznivě tzv. dozovaná diskrepance, tedy taková situace, kdy náročnost úkolů, které od dítěte očekáváme, mírně přesahuje jeho aktuální vývojovou úroveň. Zde je ovšem namístě velká opatrnost - zvýšené nároky musí být přiměřené, tedy reálně dosažitelné. Příliš vysoká očekávání, kterým dítě nemůže dostát kvůli zcela přirozenému, fyziologicky a věkově podmíněnému nedostatku schopností, vedou k opakovaným prožitkům neúspěchu. Nedobře působí rovněž příliš nízké požadavky rodičů vyskytující se často při nadmíru ochranitelském (hyperprotektivním) vedení. V procesu formování výkonové motivace se rovněž významně uplatňuje učení podle modelu; v období raného dětství jsou nejdůležitějšími referenčními osobami rodiče. Aby se u dítěte vyvinula potřeba dosahovat úspěšné výkony, je ze strany rodičů žádoucí, jsou-li orientováni spíše na budoucnost než na momentální okamžik, zaujímají nikoli fatalistický, nýbrž aktivní postoj k životu a kladou důraz na individualitu. V průběhu studia výkonové motivace bylo popsáno několik motivačních tendencí. Těmi základními je motivace k dosahování úspěchů a strach z neúspěchu, dále strach z úspěchu a motivace k dosahování nízkých výkonů.