Etiketa pod stromečkem

Jaké požadavky by měly splňovat „úspěšné“ vánoční dárky? Tuhle otázku si v 80. letech minulého století položili američtí sociální vědci. Sociolog Theodor Caplow s týmem spolupracovníků oslovili při výzkumu 350 rodin ve státě Indiana. Dozvěděli se, že dárek by měl příjemce překvapit, že by měl odpovídat jeho vkusu a jeho hodnota by měla určitým způsobem odrážet emoční hodnotu vztahu mezi dárcem a obdarovaným. Většina oslovených uvedla, že chce dávat dárky, které zhruba odpovídají hodnotě dárku, který očekávají. Další důležité pravidlo zní: Respektujte hierarchii členů rodiny. Je to citlivá oblast, která bývá předmětem pečlivého porovnávání a může působit ve vzájemných vztazích jako časovaná bomba. Takže: Dárek pro snachu by neměl být větší než dárek pro syna, u zeťů a dcer platí totéž. Rodiče partnera by neměli dostat menší dárky než vaši vlastní rodiče (vzhledem k tomu, že většinu dárků i u nás vybírají ženy, je tohle doporučení určené především jim). Podobně bychom neměli „diskriminovat“ partnerovy sourozence oproti vlastním. Rodiče by měli svým dospělým dětem dávat srovnatelné dárky (pokud se některý se sourozenců v dětství cítil opomíjený nebo vnímal určitého bratra či sestru jako protežované, může „dárková disbalance“ tyhle bolestné pocity rázem oživit). Děti nevlastní, adoptované nebo v pěstounské péči by měly dostat dárky srovnatelné s dětmi vlastními.