Mozek teenagerů – neřízená střela?

Znají to všichni rodiče. Adolescenti bývají impulzivní, nejednou nebezpečně riskují a nepořídíte s nimi po dobrém ani po zlém. Možná je ale na místě více pochopení. Nevyrovnané, impulzivní a často i riskantní chování teenagerů bylo dříve připisováno rozkolísané hladině hormonů během dospívání. Co když za to ale může nedokončený vývoj jejich mozku?

Harvardská psycholožka Leah Sommervilleová nedávno publikovala se svými spolupracovníky zajímavou studii o motivaci teenagerů. Když jde dospělým o hodně, jsou ochotni a schopni zvýšit své úsilí. Adolescenti nikoliv. Při počítačové hře náročné na soustředění zvýšili dospělí dobrovolníci výkon, když jim kynula vyšší odměna. Adolescenti se však soustředili stále stejně. Sommervilleová a spol. připisují tento fenomén nedostatečným funkcím mozku adolescentů. Jejich mozek prostě ještě nestačil dokončit svůj vývoj.

„Pletí“ v mozku

Lidský mozek prodělává během puberty komplikovanou přestavbu, která stojí v pozadí proměny dítěte v dospělého člověka. Mozek dětí velmi rychle roste, ale tomuto tempu dlouho neodpovídá efektivita duševních činností. Ta nabývá na intenzitě až s nástupem puberty. Je k tomu zapotřebí zjednodušit spletitou síť synapsí propojujících neurony. Představte si to jako postupné „pletí“ nadbytečných synapsí. Tyto změny jsou ukončeny až v notně postpubertálním věku 25 let. 

V pokusu Leah Sommervilleové adolescenti vykazovali silnou aktivaci vývojově starších struktur mozku, jako je např. striatum, které sehrává významnou roli při vzniku pocitu sebeuspokojení.  Naopak měli slabě aktivovaný prefrontální kortex. To by mohla být jedna z příčin neschopnosti teenagerů reagovat na pozitivní či negativní motivaci. Mladý člověk si nedá vždycky dohromady, co by měl nebo neměl udělat a zda ho čeká uspokojení nebo naopak zklamání.  

Někteří odborníci považují problémy dospívání za důsledek nerovnováhy mezi nervovými centry zodpovědnými za uspokojení a centry, kde se rodí snaha vyhnout se negativním zážitkům. První centrum lze zhruba ztotožnit se striatem. Typickým reprezentantem

Placená zóna

Jaroslav Petr