Nové ženy a starý problém

Tragické úmrtí novorozence při domácím porodu koncem března v Praze opět rozvířilo debatu o tom, zda je zodpovědné rodit jinde než v porodnici. Příkop je v téhle dlouholeté válce celkem přehledně vykopán: na jedné straně stojí lékaři, na druhé „biomatky“. Ale tak jednoduché to není. A i ty „biomatky“ jsou spíše ženami, které si prostě víc uvědomují svoje ženství. A co může být „ženštější,“ než porod?

Stylovější místo jsme si k setkání vybrat nemohli. Kavárna Divoké matky, kam mohou bez obav chodit matky „i se svými spratky“.  A nebylo to žádné alternativní doupě, dokonce tam točili dobré únětické pivo. Ani ředitelka festivalu Týden respektu k porodu Lucie Ambrožová nepůsobila jako „lesana“ nebo „městana“ (to je „lesana“ z města, jak jsem se dozvěděl), popřípadě jako zuřivá bio-eko-matka.  Jen ona (a jí podobné) nad porodem přemýšlí o dost více než běžné rodičky. A nejen nad porodem. Týden respektu k porodu je vlastně takovým velkým festivalem esenciálního ženství. Takže se to tam hemží pojmy jako cyklické ženství, přirozené otěhotnění, kojení, nošení, mazlení, kontaktní rodičovství, hormonální bublina nebo hormonální jóga. I Lucie Ambrožová vzpomíná na svou první návštěvu festivalu jako na střet s tímto ryze ženským světem. „Jako ženy jsme často tlačené k výkonu, k tabulkám, fungujeme na takových mužských principech zadání – úkol – výsledek.  A pořád dokola. I já jsem tomu podléhala. Neměla jsem hlubší ponětí o ženské cykličnosti, přirozených hormonech atd. A na festivalu toho bylo najednou plno, prostě ženy předávaly ženám… Byla tam ženská pospolitost, sdílení.“

Kde je větší riziko?

Na ty termíny si člověk musí trochu zvykat. Třeba porodní (nebo také hormonální) bublina, ve které je žena při porodu. Ale když si člověk uvědomí, jaké otřesy, fyzické či psychické, může způsobit i obyčejná menstruace, není se co divit, že v těhotenství a obzvláště při porodu je žena opravdu v trochu jiné dimenzi. „U porodu je strašně důležité, aby žena co nejméně zapojovala racionální mozek. Tělo prostě ví, co má dělat, je to zapsané v tom „starém mozku“.  Čím víc přemýšlíme, tak se z toho procesu vytrháváme,“ říká Ambrožová.  V takovém nastavení se není co divit, že klasická porodnice působí na nastávající matky spíše negativně. Připočteme-li k tomu, že lékaři jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření a mají zrovna za sebou třeba patnáctihodinovou službu, tak střet s hormonální bublinou může dopadnout špatně. A vlastně se ani jedné straně nejde divit. Je tedy řešením porod mimo nemocnici? 


Placená zóna

Matyáš Zrno.