Psychologie na talíři: Syrová strava

Hlavními složkami syrové stravy jsou ovoce a zelenina, ořechy a semínka, luštěniny, obiloviny, mořské řasy a čerstvé kokosové mléko. Z technologických úprav se používá namáčení ořechů a semínek, nakličování semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, mixování a šetrné vysoušení pomocí tzv. dehydrátoru.

Základem teorie, která považuje syrovou stravu za vhodnou, je přesvědčení, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 43 °C zničí a tepelně upravovaná strava je tedy „mrtvá“. Má to svou logiku a spoustu zastánců přesvědčených, že jim jejich strava zachránila zdraví. Z pohledu moderní medicíny jsou názory na konzumaci výhradně syrové stravy směsicí výhod a nevýhod. Například existují studie o větší zdravotní prospěšnosti syrových potravin, jako jsou brokolice a česnek, ale i studie, které dokazují vyšší zdravotní prospěšnost například fazolí a rajčat až po tepelné úpravě.

Jaké jsou tedy výhody syrové stravy?

+ vysoký obsah draslíku, hořčíku, vlákniny a kyseliny listové;

+ nižší obsah nevhodných aditiv, trans tuků a přidávaných cukrů (platí v případě, že ji porovnáváme se stravou běžné populace, ale při srovnání s jídelníčkem zdravě se stravujících jedlíků jakéhokoli jiného směru už není rozdíl);

+ pro velkou část dnešní uspěchané, vystresované a překrmené populace ideální odlehčující režim (pokud je aplikován po omezenou dobu);

+ ekologicky šetrné stravování, stejně jako i u dalších převážně rostlinných stravovacích směrů.

Má to ale i svá rizika!

+ z celostního pohledu energetická nerovnováha, ochlazující a nedostatečná výživa;

+ podle druhu praktikované syrové stravy ohrožení nedostatkem vitamínu B12, nižší obsah energie, bílkovin a vápníku, snížení vstřebávání některých živin, například lykopenu a karotenoidů;

+ podle studie Kolumbijské univerzity mírné snížení obranyschopnosti (u sledovaných účastníků);

+ konzumace syrové stravy také zvýšením hladiny homocysteinu z nedostatku vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění; 

+ v případě konzumace syrového masa a vajec zvýšení mikrobiálního rizika;

+ u mnoha oslabených jedinců, starších lidí nebo osob po nemoci náročnější trávení potravy;

+ pro většinu lidí příliš restriktivní a omezený stravovací způsob.

Syrovou stravu považuji za ideální odlehčovací kúru pro velkou část dnešní uspěchané a pravidelně se přejídající populace. Největší riziko zde vidím při konzumování syrové stravy v zimě, u jednotlivců s chladnou konstitucí, při oslabeném trávení a u mladých dospívajících dívek, které v rámci nepřirozeného hubnutí zkoušejí cokoli a snadno se mohou dopracovat k poruchám příjmu potravy. Syrová strava může být skvělým doplňkem zdravé výživy a pro mnohé výzvou, ale před její dlouhodobější aplikací doporučuji zvážit vlastní konstituci, zdravotní stav a životní podmínky.

Recept:

Polévka z červené řepy, mrkve a kešu ořechů

INGREDIENCE na jednu porci:

1 červená řepa

3 větší mrkve

natural kešu ořechy (hrst) – namočené přes noc ve studené vodě 

bylinky (medvědí česnek, kurkuma, sladká červená paprika, nerafinovaná sůl)

Odšťavníme červenou řepu a mrkev a šťávu přelijeme do mixéru, kam přidáme i máčené kešu ořechy a trošku studené vody, asi 2 polévkové lžíce. Přidáme špetku soli, špetku kurkumy, kávovou lžičku červené sladké papriky, čajovou lžičku medvědího česneku a všechno rozmixujeme. A polévka je hotová. Pokud se vám zdá málo sladká, můžete do polévky přidat trošku agávového sirupu nebo palmového kokosového nektaru.