Kontroverzní experiment navrátil mozku mrtvého prasete některé biologické funkce. Lidstvu se tím otevírají dosud netušené možnosti výzkumu mozku, jeho poruch a onemocnění. Zároveň jsme nahlédli do Pandořiny skříňky, ze které se na nás hrne záplava znepokojivých otázek. Jak definovat smrt? Je to stav, z něhož existuje návrat? Zní
Zní to jako sci-fi. Loni vědci, vedení neurobiologem Nenadem Sestanem z Yale University, oddělili na jatkách z trupu poraženého prasete hlavu. V laboratoři z ní pak vyjmuli mozek a ten napojili na nově vyvinutý systém pump a filtrů označovaný jako BrainEx. Zařízení prohání cévami mozku speciální roztok. U mozku napojeného na BrainEx čtyři hodiny poté, co bylo zvíře usmrceno, pozorovali vědci obnovu buněčných dějů, které měly po zástavě krevního oběhu nenávratně zmizet během několika sekund, nejvýše snad minut. Mozek napojený na BrainEx například reagoval na podávání některých léků a byla v něm zaznamenána spontánní aktivita neuronů na synapsích. Základ úspěchu BrainExu tkví v tom, že kromě jiného zabránil masivním otokům mozku. K těm dochází po zástavě krevního oběhu zcela spontánně a mozek je při nich těžce poškozen. Loni první zprávy o experimentu unikly na stránky MIT Technological Review a letos v dubnu Sestanův tým publikoval výsledky svých experimentů v prestižním vědeckém týdeníku Nature. Není toho málo, čeho dosáhl, a odborníci na etické otázky biomedicínského výzkumu mají rázem notně zamotané hlavy.
Šest hodin na přístrojích
Sestana inspirovalo k těmto pokusům zjištění, že vzorky odebrané z mozkové tkáně prasete několik hodin po porážce stále vykazují některé základní biologické procesy. Nakolik jsou tyto procesy zachovány posmrtně v celém mozku? A lze je nějak „restartovat“? Při hledání odpovědí na tyto otázky vznikl systém BrainEx, s jehož pomocí dokázali vědci „posmrtně“ uvést neurony, gliové buňky a buňky cév prasečího mozku do stavu, kdy vykazují řadu biologických aktivit a nejsou tedy mrtvé. Buňky mozků nenapojených na BrainEx se chovaly „standardně“ – to znamená, že velmi rychle hynuly.
Jak dlouho mozek v tomto stavu na BrainExu vydrží, není zcela jasné. Článek na MIT Technological Review udával, že se to podařilo na 36 hodin, což Nenad Sestan odmítá. Jak dlouho mozek v jeho laboratoři „žije“, ale nechtěl blíže specifikovat. Studie v Nature popisuje výsledky z prvních šesti hodin po napojení na BrainEx.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.