Buďte k sobě soucitní

Víte, co je to všímavost? Možná znáte spíš anglický termín mindfulness… Je to schopnost reflektovat vše, co probíhá v našem nitru v přítomném okamžiku s vřelým, laskavým a soucitným postojem k sobě samému. Tvrdí to psycholog Jan Benda, který právě v Portálu vydává o všímavosti knihu. Mindfulness má kořeny v Asii, která Bendu hodně ovlivnila. Přinesl si z ní obdiv k pomalu plynoucímu času a úzkým rodinným vazbám, které jsou důležitější než kariéra. A ačkoliv sám hodně pracuje, radí nám nebýt na sebe moc tvrdý a být především všímavý a soucitný k sám sobě.

Vydáváte knížku. O čem je? 

Je o všímavosti a jejím využití v individuální psychoterapii.

Tedy… Já mám rád stručné odpovědi, ale tohle je možná až příliš stručné. Takže co je to všímavost, kterou mnozí znají pod anglickým názvem mindfulness?

Je to trochu složitější, ale dá se říct, že všímavost je západními psychology teprve nedávno objevená schopnost reflektovat vše, co probíhá v nás, v našem nitru v přítomném okamžiku s vřelým, laskavým a soucitným postojem k sobě samému. Je to zvláštní schopnost reflektovat procesy, které se dějí v našem těle a v naší mysli. A tahle schopnost, která se dá rozvíjet, má velmi překvapivé dopady na naše duševní zdraví a eliminaci patologie.

Jak to funguje?

V terapii jde především o emoce. Lidé obvykle nějakým způsobem potlačují emoce, nebo je naopak nekontrolovaně ventilují, když už to nejde vydržet. A obojí jim způsobuje potíže. Ale všímavost emoce zvláštním způsobem transformuje. Západní psychologové tuhle zkušenost ve větší míře „objevili“ před nějakými deseti patnácti lety. Tak vznikl tenhle boom mindfulness.  
Jak přesně vědci všímavost objevili? Rozvíjení všímavosti má dlouhou tradici na Východě – v buddhistických zemích. Západ se ale s všímavostí začal ve větší míře seznamovat teprve v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Až do devadesátých let zůstávala přesto všímavost stále na naprosté periferii zájmu akademické psychologie i ostatních věd.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Matyáš Zrno