Patron dětí hledá, komu by ještě mohl pomoci

„Niky se raduje z nového batohu, penálu a dalších pomůcek do školy.“ – „Moc děkujeme za dar pro naši Kristýnku, která si může jet užívat na zimní tábor se svými vrstevníky.“ Když čtete tyto dopisy, překvapí vás, kolik rodin se dostane do tak tíživé finanční situace, že nemohou svým dětem zaplatit věci, které se zdají mnohým jiným absolutně běžné. Nejsou jich stovky, ale celé tisíce. 

Statistiky hovoří, že 15 procent domácností s dětmi je v ČR ohroženo chudobou (2017, Eurostat). Celkem 17 procent (šetření VíceRod 2018 – VÚPS 2019) vícedětných rodin si spíše nemůže dovolit koupit všechno, co jejich děti potřebují, a 7 procent si to nemůže dovolit určitě. „Naším cílem je pomoci co největšímu počtu dětí se sociálním a zdravotním znevýhodněním v České republice,“ konstatuje Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Patron dětí, který založila koncem roku 2017 Nadace Sirius.  Pomoc je realizována formou veřejných sbírek na základě podané žádosti. „Žádost vystaví zákonný zástupce dítěte a tzv. patron, tj. člověk, který dítě zná a ví, že jeho potřeba je skutečná. K nejlepším patronům podle naší zkušenosti patří učitelé, vychovatelé z družin, výchovní poradci, vedoucí zájmových kroužků, sociální pracovnice, pracovníci charit či lidé z různých neziskových organizací,“ doplňuje Edita Mrkousová. Velmi často se dokonce stává, že žádost vyplní jako první právě patron, který tak rodině dodá odvahu o pomoc požádat. 

Obědy, ale třeba i mažoretky 

Maminka pětileté Sabinky byla donedávna s nejmladším z jejích tří sourozenců na rodičovské dovolené. Teď je na úřadu práce, protože nemůže sehnat práci, a žádného tatínka, který by je zajistil, nemají. Sabinka chodí do mateřské školky, kde ji to moc baví. A vlastně ji jako předškolačka navštěvovat i musí. Jenže maminka nemá peníze na obědy, které stojí na půl roku 4 514 korun. S podporou sociální pracovnice v roli patronky proto požádala o pomoc Patrona dětí. „Moc děkuji všem dárcům, kteří se podíleli na sbírce na obědy pro moji dceru Sabinku,“ napsala poté, co bylo díky dárcům stravné pro její dceru zaplaceno.

Daniela Buková může být na svou sedmiletou dcerku opravdu pyšná. Před rokem mohla díky sbírce Patrona dětí začít chodit do kroužku mažoretkového sportu a je moc šikovná. Zdá se, že se blýská na lepší časy. Maminka se s dcerkou, která se jmenuje stejně jako ona Daniela, přestěhovala z azylového domu do startovacího bytu. Z jejího platu uklízečky si ale moc vyskakovat nemohou. A tak radost z úspěchů malé Danielky vystřídal smutek – tým malých mažoretek se totiž dostal na mistrovství Evropy.  „S účastí na mistrovství se však pojí náklady ve výši 10 000 korun, které si bohužel nemohu dovolit,“ vypráví Daniela Buková a dodává: „Jenže holčičky tou soutěží doslova žijí. Proto jsem se rozhodla zkusit štěstí ještě jednou a požádala jsem o pomoc s úhradou Patrona dětí.“ 

A udělala dobře, dárci Patrona dětí ji – a hlavně Danielku – na holičkách nenechali. Potřebné peníze se vybraly velmi rychle. „Jsem moc ráda, že to vyšlo. Píle Danielky je obdivuhodná. To, co jiné děti nacvičují měsíc, ona zvládne za týden,“ říká vedoucí telčských mažoretek Renata Křížková. 

Pejsek pro autistu Marečka

Na první pohled byste asi nepoznali, že pětiletý Mareček je autista. Po chvíli byste ale přišli na to, že je jiný. Nemluví a řadu věcí kolem sebe nechápe. Kromě autismu ho trápí také opožděný mentální vývoj a dyspraxie (specifická porucha učení) jemné i hrubé motoriky, která se projevuje jeho nešikovností. „Představte si, že si chcete něco vzít, ale nejde vám to. Nebo nejste schopni naučit se zavázat si tkaničky. A protože Mareček neví, proč je tak nešikovný, často se vzteká a pláče. Někdy s manželem nevíme přesně, co ten pláč způsobilo, a protože nám to neumí říct, je nešťastný o to více,“ vypráví Marečkovi rodiče Jan a Pavla Svobodovi. Už zanedlouho však Mareček dostane kromě rodičů dalšího velkého pomocníka – asistenčního psa Spajka. Ten na něj bude dohlížet, aby se mu nic nečekaného nemohlo stát. A nejen to – pomůže mu v běžném životě i v navazování sociálních kontaktů. 

Výchova a výcvik asistenčního psa pro zdravotně postižené dítě je ale velmi pracný, dlouhý a nákladný proces. „Klient si musí se psem sednout, podobně jako člověk s člověkem. Byli jsme proto šťastní, když jsme při seznámení viděli na Marečkově tváři úsměv,“ vypráví Jaroslava Polacseková ze spolku Štastný pes-Handicap. „Spajk za Marečkem chodil. To bylo znamení, že by do budoucna mohli krásně spolupracovat. Začali jsme proto cíleně cvičit Spajkovo chování ve veřejných budovách, nákupních centrech, nemocnicích, jízdu na eskalátorech, v dopravních prostředcích atd.,“ doplňuje Jaroslava Polacseková.

Spajk přišel cvičitele ze spolku Šťastný pes-Handicap celkem na 220 000 Kč. Z toho uhradil prostřednictvím dvou sbírek Patron dětí 165 000 Kč. Tu druhou ve výši 79 000 Kč mezi sebou vybrali vojáci 19. úkolového uskupení Armády ČR, kteří se na přelomu roku vrátili z mise v Afghánistánu. 

To, že rodiče Marečka a Daniela Buková požádali Patrona dětí o pomoc dvakrát, není vůbec neobvyklé. O dar si totiž mohou zákonní zástupci požádat i opakovaně, maximálně čtyřikrát ročně, na každé ze svých dětí ve věku do 18 let.

Pomoc s dioptrickými brýlemi

Sedmiletý Míša je vášnivý stavitel z lega. V poslední době na něj ale moc neviděl. Jeho zrak se totiž zase zhoršil. Na pravém oku má osm dioptrií a na levém pět. Bohužel bylo pro rodinný rozpočet 3 768 korun na brýle příliš velká částka. O Míšu totiž od narození pečuje jeho téměř sedmdesátiletá babička. Zůstala na to sama, protože její manžel před dvěma lety zemřel. Pobírá starobní důchod a přídavky na děti ve výši necelé tisícovky. Když uhradí náklady na bydlení, potraviny a školu, žádné peníze jí nezbydou. Horko těžko ušetřila na aktovku, kterou Míša potřeboval, protože v září 2019 šel do 1. třídy. Brýle však už Míša nutně potřeboval. To, že špatně vidí, mu totiž působilo problémy právě i ve škole. Patronkou příběhu byla zdravotní sestra pediatra, který o Míšu pečoval.

Dary za jeden tisíc i statisíce

„Poskytujeme malé i velké dary – může jít o tři tisíce na školní obědy, pět tisíc na kroužek gymnastiky, ale třeba i o desítky tisíc na terapii pro zdravotně postižené dítě. Proces žádosti je přitom velmi jednoduchý – podává se online na www.patrondeti.cz a vyplnění formuláře nemusí trvat déle než 15 minut,“ přibližuje Svatava Poulson, provozní ředitelka projektu Patron dětí.

Aby byl příběh dítěte zveřejněn a sbírka tak mohla být zahájena, je nutné, aby se v Patronovi dětí sešly obě žádosti – od zákonného zástupce i patrona. Pokud se tak stane, je vše otázkou hodin. Žádosti o pomoc jsou schváleny v krátkém interním procesu a příběh s vypsanou sbírkou může být zveřejněn třeba druhý den. Částky v řádu několika tisíc korun často bývají vybrány během několika dní. V roce 2019 byl nejnižší požadovaný dar 1000 Kč a nejvyšší 220 000 Kč. „Žadatelé vždy získávají přímo věc nebo službu, na jejíž pořízení žádají dar. Nikdy neposíláme peníze. Většina jmen a fotografií dětí je v příbězích Patrona dětí skutečných, ale jestliže si je rodina uveřejnit nepřeje, samozřejmě to respektujeme,“ doplňuje Svatava Poulson.

Patron dětí pomohl od konce roku 2017, kdy zahájil svou činnost, více 1700 dětským příběhům. Celkem 26,6 miliony korun na ně přispělo bezmála 16 000 lidí. Paradoxně nehledá dárce, ale tisíce dalších dětí, kterým by mohl pomoci stejně jako třeba Marečkovi, Sabince, Danielce či Míšovi. 

MgA. Kateřina Havelková