Trichotillománie: ani vlásek neunikne

Rvala si vlasy na znamení žalu a hlasitě naříkala, tak nějak by klasik asi popsal expresivní scénu truchlení v dávných dobách. Možná by přidal ještě sypání si popela na hlavu a roztržení šatů.

I v dnešní době si lidé vytrhávají vlasy, a nejen vlasy, i chlupy. Vytrhávat si obočí z kosmetických důvodů je v naší kultuře docela normální. Stejně tak depilovat si chloupky na nohou. Zato vytrhávat si vlasy a nedokázat s tím přestat, ani když už jsou holá místa na hlavě nápadná, to je něco jiného. Jsou lidé, kteří si vlasy vytrhávají celé hodiny, a přestože si z toho zoufají, jejich nutkání je silnější než jejich vůle.

Tuto neodolatelnou potřebu trhat si vlasy poprvé popsal a pojmenoval už koncem devatenáctého století francouzský lékař François Henri Hallopeau. Nazval ji trichotillománie, z řeckého thrix (vlas), tillein (trhat) a mania (šílenství). Teprve koncem dvacátého století se ale vědci shodli na tom, že jde o samostatnou poruchu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Kateřina Rodná

Mgr. Kateřina Rodná (1974) je psycholožka a psychoterapeutka, věnuje se individuální a rodinné terapii a poradenství. www.dobryzivot.com