Online archiv

Když na konci roku 2004 udeřila v Indickém oceánu ničivá vlna tsunami, neušetřila ani národní park Yala na Srí Lance. Z dvou set padesáti posádek automobilů, jež právě projížděly parkem, se vrátilo jen třicet. O život přišlo čtyřicet devět turistů. Záchranáři pátrající po obětech katastrofy očekávali, že budou všude narážet na uhynulá zvířata. Sloni, buvoli, opice či divoké kočky však přišli o život jen výjimečně. Vědci si to vysvětlují tím, že zvířata vycítila blížící se nebezpečí a včas prchla do bezpečí. Vycítí zvířata s předstihem živelní katastrofy? Vnímají to, co zůstává lidským smyslům utajeno?

Bílá košile, frak a lakýrky. Na konci nadšený potlesk publika a krásná květina jako poděkování. Ale co je předtím a potom? Nahlédněme teď na krátkou chvíli do hlavy umělců, tam, kde se záměrně pracuje s hraničními emocemi, tam, kde je člověk občas na všechno až moc sám.

Některé rodiny se rozkmotří, protože do plastového boxu zvaného volební urna určití její členové vhodí odlišné kusy papíru. Jiné, protože si dcera nevzala partnera s penisem, ale partnerku s vagínou. Další pak spolu nemluví, protože jedna ze stran nechce mít za sousedy lidi, kteří nejedí vepřový bůček a nepijí slivovici, přičemž druhá by je uvítala a ráda pozvala na oběd. Nemluvě o těch, kteří jsou schopni se pohádat jen kvůli tomu, zda si koupí rohlíky za bankovku s obrázkem Karla IV. nebo za tu s modrou vlaječkou a dvanácti hvězdami.

Zátěž a stres zdraví neprospívá – ať už se jedná o zátěž fyzickou, chemickou, nebo emocionální. Zcela jednoznačně to platí, pokud je zátěž příliš silná nebo dlouhodobá. Zranění sportovci, těžcí kuřáci či lidé v ekonomických nesnázích se rozhodně neobjevují v reklamách jako symboly zdraví a vitality. Už koncem 19. století se ale objevil koncept hormeze – hypotéza o příznivém působení mírné zátěže.

Jaké jsou předpoklady bezkolizního soužití více generací pod jednou střechou? Co je možné udělat dodatečně, a na co třeba pamatovat už při projektu domu, uvažujeme-li například, že se k nám jednou přistěhují prarodiče ?

Pandemie koronaviru má i jednu překvapivou oběť – džíny. Lidé totiž utráceli méně za oblečení, a když už si nějaké koupili, tak spíš něco na doma. Jednoduše řečeno, výrobci tepláků se smáli, výrobci džínů zaplakali. Hodnota akcií značek, jako jsou Levi Strauss, Wrangler či Lee, se propadla o třetinu. Jiné firmy zbankrotovaly úplně. Ale už předtím prodeje džínů klesaly. Máloco přitom symbolizovalo americkou kulturní dominanci na světě tak jako právě modré džíny.

Druhá vlna koronaviru udeřila na Česko a dost možná se (v nějaké obměně) dočkáme na podzim opakování jarního scénáře. Jen s tím rozdílem, že lidé jsou po jarní karanténě unavení a méně ochotní se omezit. Psychologové varují, že jejich klienti trpí pocitem nejistoty, neví, co bude, komunikace vlády je zmatená, konec omezení je v nedohlednu. Rozdílné jsou i názory odborníků, včetně psychologů. Přinášíme proto analýzu Národního ústavu duševního zdraví i zkušenost několika českých psychologů s jarní vlnou koronaviru a jejich rady, jak přežít vlnu podzimní.

„Všeho nech a přijeď za mnou!“ Právě tohle napsal ve 30. letech své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá umělkyně ze zámožné rodiny (původem z Karlových Varů), skutečně opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se na nehostinný Sever. I když časem začne oceňovat krásu nehostinné přírody, stává se její osud také příběhem střetu mezi mužskýma ženským myšlením v extrémních podmínkách polární přírody.