ačalo to tím, že jakási žena na jenom twitterovém účtu zveřejnila ručně psaný, možná poněkud naivní životopis romského chlapce, který žádal o práci s tím, že nemá dodělanou základní školu, ale rychle se učí a do školy se chce vrátit. Okomentovala ho slovy „tohle už je na víno, ty vole“.
Perioda, věc veřejná...
Eliška Fajmonová, 3/2020
Jak se snaží ženy přispět k záchraně planety? Jednou z cest je omezit spotřebu hygienických potřeb…
Krajina sopek, jezer, koloniálních měst či exotického temperamentu… A také krajina chudoby, chaosu, bezpráví a krvavých revolucí. Nikaragua se stále nedokáže vymanit z konfl iktů a občanských válek, kterými dodnes trpí všechno obyvatelstvo. Krvavé potlačení protivládních protestů v dubnu 2018 zapříčinilo vysokou míru emigrace a zoufalé hledání nového začátku. Jak popisuje život v zemi Nikaragujka, která před třiceti lety studovala v Československu?
S ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyrilem Höschlem o tom, kde se v naší blahobytné společnosti bere neustálá obava z brzkého konce a zda je stres jen výdobytkem moderní doby, proč lidé nemají dostatek sebevědomí a že si s přelidněním nemusíme dělat starosti.
Co nás může naučit příklad krys, kterým dopřejeme komfortní život v nadbytku? Na jaký typ stresu jsme stavění, a na jaký naopak ne? Proč si máme ráno ustlat postel? To všechno se dozvíte od Radka Ptáčka, prvního profesora lékařské psychologie v České republice, který působí jako klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec.
XXXL kupředu!
Kateřina Cajthamlová, 2/2020
Koncem ledna vstoupil do českých kin dokumentární snímek Pěkně tlustá sebeláska. Je o vzpouře čtyř dívek proti obecnému vnímání obézních lidí. Co je špatného na tom, že se chceme také moderně oblékat, chodit se koupat v bikinách nebo tančit, prostě žít jako ti druzí, ptají se tyto mladé ženy. A nastolují otázku, zda se boj s obezitou nestal spíš bojem proti obézním lidem.
Nezabiješ?
Vladimír Řehan, 2/2020
Co provází akt zabití u vojáků? Co prožívají (a proč), když porušují jedno z hlavních tabu naší společnosti? Na to odpovídá Daniel Štrobl v knize, jež je výsledkem více než desetiletého výzkumu a je podložená šetřením s americkými, chorvatskými a českými veterány.
Devadesátá léta minulého století byla dobou, v níž se propagovala asertivita a podnikavost. Dnes je situace poněkud jiná. K tomu přispěla významnou měrou Susan Cainová svou knihou Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit, která poprvé vyšla v roce 2012 (a česky téhož roku). Autorka hovoří o tom, že na Západě, a obzvláště v Americe, dominuje „extravertní ideál“, který je společenský, průrazný a dobře se cítí v centru pozornosti.
Změna je esencí života
Blanka Vun Kannon, 2/2020
Vše kolem nás se neustále mění. Je to vesmírný zákon.
Zoë Kessler byla skoro padesát let jen „divná“, než se dočkala diagnózy ADHD. Netají se věcmi, které má za sebou, a uvědomuje si, co všechno se jí povedlo „provést“ a o co vše kvůli své hyperaktivitě a poruše pozornosti přišla. Naštěstí ale zjistila, co vše jí pomáhá, a své dobré rady si nenechává pro sebe.
Možná už jste někdy slyšeli o lidech, kteří neúnavně obcházejí ambulance lékařů a trvají na tom, že jsou nemocní. Münchhausenův syndrom, někdy zvaný „syndrom barona Prášila“, je psychické onemocnění, při kterém si lidé záměrně způsobují závažné fyzické problémy, se kterými potom navštěvují lékaře a dožadují se léčby.