Online archiv

Kdyby existovalo top pět psychiatrických syndromů, které byste nepřáli ani nejhoršímu nepříteli, Cotardův syndrom by mezi nimi zaujímal čestné místo. Lidé, kteří jím trpí, jsou skálopevně přesvědčení, že jim chybí některé orgány, typicky mozek, krev, nebo části těla, respektive že ztratili duši nebo jsou ve skutečnosti mrtví.

Věta, že krize je šance, zní jako hodně trapné klišé. Bezmála dvouměsíční karanténa a částečné vypnutí ekonomiky, kdy se zavřely obchody, restaurace a školy, ale pro mě osobně byla velmi zajímavým a intenzivním obdobím. Zjistila jsem, co všechno nového se dá objevit, byla jsem venku víc než obvykle a svou jedenáctiletou dceru jsem naučila vařit.

Čich má přímý přístup k našemu limbickému systému. Nemusíme se zdržovat tím, co si o pachu nebo vůni myslí náš rozum.

Při úvahách nad touto širokou problematikou jsem si uvědomila, jak pacienti s nadváhou a podváhou řeší v lecčems tytéž starosti i to, v čem se tyto dvě skupiny lidí „s nevhodným číslem na váze“ liší. Posuďte sami…

Je nárůst počtu dětí a mladistvých s poruchou pohlavní identity módní trend? Mají mít nárok na postupnou pohlaví už i děti před dosažením dospělosti? Mají mít žadatelé nárok na úřední změnu pohlaví i bez chirurgické změny svého fyzického pohlaví? Shoda v odborné obci nepanuje – to je zjevné i z názorů námi oslovených špičkových odborníků – sexuologů, gynekologů a psychologů.

Pandemie koronaviru nám ukázala hodně věcí, kromě jiného i to, že národní stereotypy jsou prostě realita. Češi se ukázali jako kutilové schopní vyrobit na koleni statisíce roušek, až si toho obdivně všimli i v americkém tisku, kde čtenářům vysvětlili, že to je pozůstatek té divné doby jménem komunismus, kdy nic nebylo k dostání a co si kdo neudělal (nebo neukradl), to neměl.

Nevěřím, že všechny vztahy, které se dostanou do krize, jdou zachránit a lze do nich znovu přivést lásku, důvěru a bezpečí. Existují vztahy, o jejichž konci je rozhodnuto dávno předtím, než vůbec začnou.

Režisérka Šárka Maixnerová a herečka Ivana Lokajová mají za sebou už pět dílů investigativního pořadu České televize Infiltrace. Odhalily pseudozdravotnické zařízení, kde vás učí „vykadit“ rakovinu, upozornily na příběh osmiletého Adámka, který po banální operaci mandlí v pardubické nemocnici skončil v kómatu, zaměřily se na „šmejdy“ prodávající důvěřivým lidem hrnce nebo „zázračné“ doplňky stravy i na podvodné neziskovky, údajně zachraňující zvířátka. V posledním díle došlo na opravdové hyeny – šarlatánky, které se snaží matce pomoci s navázáním kontaktu s její zemřelou dcerou. Jako odborný poradce se natáčení účastní MUDr. Radkin Honzák

Karanténa, ale i „pouhá“ sociální izolace významně přispívají k potlačení nebezpečných epidemií. Nese to však s sebou psychické problémy, které nemizí ani dlouho poté, co je hrozba choroby zažehnána.

Rvala si vlasy na znamení žalu a hlasitě naříkala, tak nějak by klasik asi popsal expresivní scénu truchlení v dávných dobách. Možná by přidal ještě sypání si popela na hlavu a roztržení šatů.

Člověk odejde ráno do práce a zmizí. Později procitne na neznámém místě a neví, kdo je. Filmový scénář? Ne, disociativní fuga je něco, co se může přihodit každému z nás.

Psycholožka Jana Černá pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Plzeň a o těhotenství, porodech a mateřství něco ví. Upozorňuje na to, jaké změny mohou nastat v psychickém prožívání ženy v brzkém čase po početí dítěte a jak rozdílné mohou být. „Mateřství je náročný sebepoznávací proces a já nelakuji očekávání na růžovo,“ říká ve své knize Mateřský koučink, kterou letos vydalo nakladatelství Portál.